Shoyu pochází z Číny a je jí už 2 800 let. Postupně se rozšířila do celé jihovýchodní Asie a nyní je tradiční součástí asijské kuchyně. S obyčejnou levnou „sójovou omáčkou“ nemá ale nic společného. Shoyu neobsahuje žádné zvýrazňovače chuti, barviva ani umělá sladidla.
Vedle základních čtyř chutí (sladká, hořká, slaná, kyselá), je ještě chuť pátá – umami. Označuje se jako „lahodná“, „chuť zralosti“ a zvýrazňuje chuť pokrmu. Tato pátá chuť je obsažena i ve fermentovaných výrobcích – tedy i v sójové omáčce shoyu.

V Dobrotách léto 2013 se na straně 4–6 a 12–13 dočtete bližší informace o fermentovaných sójových produktech a dalších japonských produktech. Zde naleznete další zajímavé informace o výrobě a tipy na použití japonských fermentovaných specialit – shoyu, tamari a miso.

Tipy na použití:

• čínská shoyu polévka s shitake a rýží
  recept je popsán zde
• rýžový salát s rajčaty
  recept je popsán na straně 20 Dobrot léto 2013
• zeleninové soté
  recept je popsán na straně 9 Dobrot léto 2013
• zálivka s kešu
  lehce rozmixujte 2 lžíce shoyu, 4 lžíce olivového oleje, 1 lžíci balzamikového octa a hrstku kešu ořechů
• dresink na salát
  smíchejte sezamový olej, shoyu, agávový sirup, jablečný ocet
  dresink je výborný na rukolový salát s avokádem
• jednoduchý dresink na salát
  smíchejte shoyu s olivovým olejem a octem
• restovaná hlíva úsřičná
  hlívu restujte na troše olivového oleje, když jsou houby napůl hotové, přidejte shoyu a dokončete restování
• marinády
  na zeleninu, maso i ryby
  shoyu smíchejte podle chuti s medem nebo javorovým nebo agávovým sirupem, potřete surovinu směsí a pečte v troubě nebo grilujte
  výborná je glazovaná cuketa, dýně nebo mrkev
• pokrmy založené na rajčatech (např. omáčky na těstoviny)
  shoyu potlačí kyselost rajčat a prospěje celkové chuti pokrmu
• polévky, omáčky, zeleninové směsi...

Rozdíl mezi shoyu a tamari:
Shoyu a tamari jsou víceméně zaměnitelné s tím, že tamari si lépe udrží chuť a aroma při tepelné úpravě. Shoyu se naopak doporučuje používat k finálnímu dochucení hotového pokrmu. Není to ale žádné železné pravidlo.

• vyrábí se rozdílným způsobem – tamari vzniká jako vedlejší produkt při výrobě klasické miso pasty
• tamari je vyráběna z přirozeně bezlepkových surovin
• tamari je tmavší, hustší a má bohatší a výraznější chuť

Výroba shoyu:
Pro výrobu sójové omáčky shoyu jsou potřeba sójové boby, pšenice, fermentační činidlo koji (Aspergillus oryzae) a sůl.

1. Sójové boby se nejprve uvaří a poté smíchají s opraženou a nahrubo rozdrcenou pšenicí. Do této směsi se přidá fermentační činidlo koji. Jeho úkolem je nastartovat kvasný proces.
2. Směs se na tři dny umístí do speciální inkubační místnosti zvané Muro, kde lze snadněji udržovat teplotu a vlhkost vzduchu potřebnou pro správné nastartování fermentace.
3. Poté se směs smíchá s mořskou solí a vodou a umístí do velkých cedrových kádí.
4. V kádích shoyu zraje po dobu 18-24 měsíců, směs se pravidelně míchá.
5. Když je směs zralá, lisuje se a následně filtruje.
6. Nakonec se omáčka hodinu ohřívá na 80 °C. Tato pasterace je součástí tradičního postupu výroby. pečlivě se při ní hlídá, aby nebyly zničeny cenné enzymy.

NOVĚ V PRAKTICKÉ LAHVI S PODÍLEM RECYKLOVANÉHO PLASTU

Výhody našich nových obalů:

Jsou ekologičtější
- lahev je vyrobena z materiálu rPET - obsahuje 25 % recyklovaného plastu
- lahev je recyklovatelná - rPET lahve lze recyklovat donekonečna
- použitý materiál je ve srovnání se sklem daleko méně náročný na spotřebu energie při recyklaci

Jsou pohodlnější k používání
- obsah se lépe dávkuje - nově je lahev opatřena drážkou proti úkapu a ozubením, které zpomaluje tok

Mají nižší hmotnost
- jednodušší logistika
- bezpečnější zasílání produktů přepravními službami
-snažší manipulace ve výrobě