Deaktivované lahůdkové se se svojí jemně parmezánovou příchutí skvěle osvědčí v celé škále pokrmů - perfektně  doladí pomazánky, omáčky, rizota nebo pesta. Díky obsahu sladu má ještě příjemnější plnější chuť. Droždí je bez živočišných ingrediencí, a je tak vhodné i pro vegany. 

Jak se lahůdkové droždí vyrábí?

Lahůdkové droždí se vyrábí na substrátu bohatém na cukry – může to být třeba melasa. Kvasinky Saccharomyces cerevisiae se nechají několik dnů pomnožit. Potom se směs suší do podoby jemných vloček a při sušení lehce ohřívá na teplotu lehce převyšující 40 °C, aby se droždí deaktivovalo, a tím pádem jej nebylo možné použít na kynutí těsta.

Je droždí bezlepkové?

Ne, toto droždí lepek obsahuje. Slad se nejčastěji vyrábí z ječmene.

Na jaké pokrmy jej můžete použít?

• Karbanátky: Přidejte 2 lžíce (nebo více, podle chuti) ke svému oblíbenému receptu.
• Drožďová pomazánka: Smíchejte droždí s umixovaným uzeným tofu a trochou olivového oleje, přidejte nadrobno nakrájenou cibuli a sušené nebo čerstvé bylinky.
• Vajíčková pomazánka: Orestujte nakrájenou cibuli na 2 lžících olivového oleje, přidejte 3–4 vajíčka a promíchejte, dochuťte 2 lžícemi lahůdkového droždí, solí, pepřem a bylinkami
• Bazalkové pesto: Rozmixujte 30 g bazalky, 30 g piniových oříšků, 20 g lahůdkového droždí, 80 ml olivového oleje, 1 stroužek česneku, 1 lžíci citronové šťávy a 1 lžičku soli (nebojte se experimentovat a vyzkoušejte různé druhy bylinek a oříšků – třeba hladkolistou petrželku s kešu oříšky)
• Smetanové omáčky
• Rizota
• Saláty
• Dušená zelenina
• Luštěninová jídla
• Na chleba namazaný máslem nebo tvarohem

Neobsahuje glutamát sodný? Jak to s tím glutamátem vlastně je?

Ne, přidaný glutamát sodný je v bio potravinách přísně zakázaný, ale zajímavé je, že jinak se přirozeně vyskytuje v lidském těle a je mimo jiné důležitý pro správné fungování mozku. Jde o kyselinu glutamovou, jednu z běžných aminokyselin, kterou najdete ve všech bílkovinách. Bílkoviny v obilovinách obsahují kolem 40 % kyseliny glutamové. Pokud je kyselina glutamová vázaná v bílkovině, chuťově se nijak neprojevuje, nemůžeme ji cítit. Chuťové vjemy vyvolá jen tehdy, když je kyselina glutamová volná, tedy uvolněná z bílkoviny. Volnou kyselinu glutamovou najdete např. ve zralých rajčatech, ve zrajících potravinách jako je parmezán, ve fermentovaných potravinách – tempeh, miso pasta, shoyu, tamari, v hydrolyzovaných bílkovinách – např. při přípravě drožďového extraktu, v bio bujonech.

Naproti tomu tzv. izolovaný glutamát se vyrábí ve formě soli kyseliny glutamové, tedy jako glutamát sodný, a vzniká složitými procesy fermentací z kukuřice, řepy apod. Jde o bílý prášek využívaný jako intenzivní zvýrazňovač chuti.

Pro organismus není důležité, jestli se do těla dostane kyselina glutamová vázaná v bílkovině nebo volná, důležité je nepřijímat izolovaný glutamát (glutamát sodný), který je oddělen od ostatních složek, se kterými se v bílkovinách běžně vyskytuje.