Lahůdkové droždí se vyrábí na substrátu bohatém na cukry – může to být třeba melasa. Kvasinky Saccharomyces cerevisiae se nechají několik dnů pomnožit. Potom se směs suší do podoby jemných vloček a při sušení lehce ohřívá na teplotu lehce převyšující 40 °C, aby se droždí deaktivovalo.

Tipy na použití:

• karbanátky
  přidejte 2 lžíce (nebo více, podle chuti) ke svému oblíbenému receptu
• drožďová pomazánka
  smíchejte droždí s umixovaným uzeným tofu a trochou olivového oleje, přidejte nadrobno nakrájenou cibuli a sušené nebo čerstvé bylinky
• vajíčková pomazánka
  orestujte nakrájenou cibuli na 2 lžících olivového oleje, přidejte 3–4 vajíčka a promíchejte, dochuťte 2 lžícemi lahůdkového droždí, solí, pepřem a bylinkami
• bazalkové pesto
  rozmixujte: 30 g bazalky, 30 g piniových oříšků, 20 g lahůdkového droždí, 80 ml olivového oleje, 1 stroužek česneku, 1 lžíci citronové šťávy a 1 lžičku soli (nebojte se experimentovat a vyzkoušejte různé druhy bylinek a oříšků – třeba hladkolistou petrželku s kešu oříšky)
• smetanové omáčky
• rizota
• saláty
• dušená zelenina
• luštěninová jídla
• na chleba namazaný máslem nebo tvarohem

Někdo droždí vyřazuje z jídelníčku kvůli obsahu glutamátu sodného. Jak to s ním doopravdy je?

• glutamát se běžně vyskytuje v lidském těle a je mimo jiné důležitý pro správné fungování mozku
• jde o kyselinu glutamovou, jednu z běžných aminokyselin, kterou najdete ve všech bílkovinách
• bílkoviny v obilovinách obsahují kolem 40 % kyseliny glutamové
• pokud je kyselina glutamová vázaná v bílkovině, chuťově se nijak neprojevuje, nemůžeme ji cítit
• chuťové vjemy vyvolá jen tehdy, když je kyselina glutamová volná, tedy uvolněná z bílkoviny
• volnou kyselinu glutamovou najdete např.:
  – ve zralých rajčatech
  – ve zrajících potravinách jako je parmezán
  – ve fermentovaných potravinách – tempeh, miso pasta, shoyu, tamari
  – v hydrolyzovaných bílkovinách – např. při přípravě drožďového extraktu, v biobujonech
  – v izolovaném glutamátu – vyrábí se ve formě soli kyseliny glutamové, tedy jako glutamát sodný, vzniká složitými procesy fermentací z kukuřice, řepy apod., jde o bílý prášek využívaný jako intenzivní zvýrazňovač chuti
• pro organismus není důležité, jestli se do těla dostane kyselina glutamová vázaná v bílkovině nebo volná
• důležité je nepřijímat izolovaný glutamát (glutamát sodný), který je oddělen od ostatních složek, se kterými se v bílkovinách běžně vyskytuje

PŘIDANÝ GLUTAMÁT SODNÝ JE V BIOPOTRAVINÁCH PŘÍSNĚ ZAKÁZANÝ