7 komentářů Přečtete za: 15 min

Velká sonda do světa odpadů a zero waste života (+ 8 tipů bezobalového guru)

Člověk je druh tvořivý. Kromě dobrých věcí však dokáže vytvořit i problémy. Jeden hodně aktuální máme každý den doslova na talíři. Stále komplikovanější otázku zahlcení světa odpady.

Není divu. Vždyť v dnešní době narůstá počet výrobců, a tedy i zboží, které můžeme relativně snadno pořídit. To je v pořádku, máme tržní ekonomiku. Když jsme však jako spotřebitelé spolu s výrobky nuceni kupovat i Himaláje odpadu, něco je špatně.

plastový odpadKlasický nákup v supermarketu = koš plný obalů na jedno použití. Hlavně těch plastových – igelitových sáčků, plastových kelímků, obalů od sušenek, PET lahví a podobně. Kupování a vyhazování odpadků je dnes už tak běžné, že se nad ním málokdo pozastaví. Energie vložená do jejich výroby a následného odstranění přitom způsobuje člověku i Zemi nemalé potíže.

Jakoby mantra dnešního světa zněla: nakoupit-vybalit-vyhodit. Zvykli jsme si na ni. A zpohodlněli. Jenže jsme přitom zapomněli na jednu věc.

Kupovat jakýkoliv odpad není normální

Ale především ten plastový, s jehož odstraněním jsou dnes největší problémy. Pijeme z plastu, oblékáme se do plastu, bydlíme v plastech, spíme na plastu, a dokonce jíme plast (masožravci ho mohou konzumovat v rybách 😥 nebo si ho sypeme do jídla s mořskou solí).

Znečištění přírodyÚčastníme se velkého plastového experimentu 21. století. Nemusí být nutně špatný. Jen zatím bohužel nikdo neví, jaké dopady na naše životní prostředí i na nás bude nakonec mít. Už teď ale vidíme první neblahé důsledky. Množí se zprávy o znečištění přírody chemikáliemi, v ohrožení jsou řeky i oceány a jejich obyvatelé.

Spoustu odpadu samozřejmě vyprodukují velké podniky. Pojďme se teď ale zaměřit na ten, který se týká přímo nás jako jednotlivců a jehož osud můžeme snadno ovlivnit.

Trocha statistik

  • Cca 3,6 milionu tun odpadu vyprodukují domácnosti v ČR za 1 rok.
    Tj. přibližně 339 kg odpadu na osobu za rok.
  • 25% z toho tvoří plasty.1
  • Jen zhruba polovina z vytříděných plastů se zrecykluje. Polovina skončí na skládkách, ve spalovnách, případně cementárnách.2

Bohužel, mnozí výrobci věcí, které rádi kupujeme, se ke zodpovědnosti nehlásí. Je jim víceméně jedno, kde vzniklý odpad skončí. Nic je nenutí se jeho osudem příliš zabývat. V ulicích máme čisto a uklizeno, svozy odpadu fungují perfektně. To je samozřejmě dobře. Netopíme se ve smrdutých odpadcích. Jenže tento perfektně fungující systém způsobil jednu zásadní změnu ve vnímání každého z nás:

Odpad zmizel z našeho obzoru, a tak máme dojem, že problém neexistuje

V dobách „předpopelářských“ lidé věděli, že jakýkoliv odpad se jen tak nevypaří. Že vše pochází z přírody a do ní se taky vrací. Ano, bylo to snažší, nebyly žádné Coca Coly, Snickersky ani Pampersky. Svět se ale hodně proměnil a proměnilo se i naše vnímání.

Skládka odpaduDnes naše starost o odpad končí ve chvíli, kdy vysypeme koš do popelnice. Jak praví jedno staré přísloví: „Sejde z očí, sejde z mysli.“ Jenže systém koš-popelnice-skládka nás zbavuje vlastní zodpovědnosti. A to je velký průšvih. Zejména v případě plastů.

 

Doba plastová pokročila

Celosvětově se vyrobí zhruba 300 milionů tun plastových hmot za rok.3 Meziroční nárůst produkce plastů je 9 %.4 8 milionů tun plastu ročně skončí v oceánech.5
Každou minutu se na světě koupí 1 milion plastových lahví.6 Do roku 2021 naroste spotřeba lahví celosvětově o 20 % (zejména v rychle rostoucích asijských zemích).7 Životnost jednoho plastového pytlíku je zhruba 12 minut.8

 

Tohle nezní moc optimisticky, že? Ale pozor. Při posuzování dopadů nakládání s plastem na životní prostředí bychom neměli dělat rychlé soudy. Plasty se dnes až příliš často démonizují. Jenže nic není černobílé.

PlastPlast je v zásadě dobrý materiál. V mnoha ohledech člověku výborně slouží. Je lehký a snadno zpracovatelný. Díky tomu se ušetří spoustu energie jak při jeho zpracování, tak při následném použití ve výrobcích. Z tohoto pohledu je tedy ekologičtější než třeba sklo nebo dřevo.

Výzkumem bylo například prokázáno, že takový papírový pytlík spotřebuje na svůj vznik více energie než plastový. Je tak z tohoto pohledu větší zátěží pro životní prostředí. Samozřejmě ale při takovém posuzování vždy musíme vzít v úvahu dopad na přírodu z hlediska celého životního cyklu pytlíku. 9

Jedno je tedy jasné:

Problém není plast jako takový. Ale především 3 následky jeho rostoucí oblíbenosti:

1. Lidstvo neumí s plasty zacházet. Jejich nadužívání způsobuje problémy, kterým zatím neumíme efektivně zabránit. Množí se mikroplasty v mořích. Přibývá plastů v útrobách mořských živočichů, které ohrožuje na životě. Plastové odpadky plní pláže.

2. Mnoho plastů je nerecyklovatelných a v přírodě hůře rozložitelných. O odpadek vyhozený před sto lety tak můžete klidně zakopnout ještě dnes. Nejenže hyzdí okolí, ale ohrožuje i všechno živé v přírodě.

3. Některé plasty obsahují toxické látky jako například změkčovadla (ftaláty), které se dostávají do vody a půdy a zpětně škodí člověku i zvířatům.10 (V obalech potravin a dětských hračkách jsou už dnes ftaláty zakázány.)11

Ano, ve vyspělejších zemích, jako je ta naše, už existuje propracovaný systém nakládání s odpadem. Jenže tím problém nemizí. Odpady, i ty plastové, ovlivňují kvalitu našeho života v každém okamžiku. Ať už hromaděním odpadů v mořích, ohrožováním ekosystémů nebezpečnými úniky ze skládek nebo ekonomickou ztrátou, kterou s sebou výroba a odstraňování odpadu nese.

I spalování odpadu, navzdory dnešním pokročilým technologiím, za sebou zanechává další, mnohdy ještě toxičtější, odpad.12

Za pohodlnost zkrátka platíme všichni.

Spoustu energie spotřebuje také recyklování. Plasty navíc ještě donedávna putovaly ve velkém do Číny a jako bumerang se vracely zpět k nám ve formě hotových výrobků.

Třídění odpadu

Možná teď namítnete, že třídění odpadu přece přispívá ke zlepšení celé situace. Ano, třídění a následná recyklace je důležitá a díky bohu za ni. Jenže co když na to koukneme z jiného úhlu pohledu:

Třídění a recyklace plastů je jen řešením důsledku. Ne příčiny

Třídění a recyklace celý problém s plasty jen nepatrně zmírňují, ale neřeší úplně. A bohužel taky způsobují, že každý z nás nevědomky usíná na vavřínech. Myslíme si, že děláme dost. Realita je ale jiná.

Stačí se kouknout na pár čísel:

  • Tříděný odpad v ČR činil v r. 2016 jen 14 % celkového množství odpadu z domácností.
  • 25 % z toho připadlo na plasty (pro představu to dělá 12 kg plastů na člověka ze 49 kg tříděného odpadu).
  • Z těchto 25 % bylo využito k recyklaci jen 45 % plastů.
  • Zbytek – tedy 55% – jsou nerecyklovatelné plasty. Ty se spálí, uloží na skládku nebo se využijí v cementárnách.13

Na skládky se mezitím vozí další plasty, které nebyly v domácnostech vytříděny. Prozatím je většina z nich v přírodě hůře nebo vůbec rozložitelných. Trápí zemi, živočichy, rostliny a zpětně i lidi.)

Produkce plastů

Zkrátka, nikdy není činu bez následku. A i přesto, že už se dnes vyrábějí i bioplasty, které jsou vůči přírodě většinou šetrnější (pozor, také to není pravidlem), je tu ještě jedna daleko lepší a udržitelnější varianta. Cesta ke skutečně zelené planetě totiž může vést přímo. Ne oklikou.

Lidé neustále přemýšlí, co s odpadem, přitom vůbec prvním krokem má být prevence jeho vzniku.

Lepší je odpad vůbec nevytvářet, než řešit, co s ním

A tady začíná příběh každého z nás. Příběh o vlastní zodpovědnosti, ve kterém záleží na tom, co kupujeme, koho svou peněženkou podporujeme a do jaké míry si uvědomujeme důsledky svého konání.

Doba plastová

Jsme to my, kdo má sílu sobě i planetě škodit a jsme to my, kdo má tu stejnou sílu něco změnit. Pokud tedy chceme, aby firmy věděly, že nám něco vadí, musíme jim to dát najevo. V případě odpadu máme v rukou 2 hlavní, a opravdu silné, nástroje, které můžeme použít hned teď:

1. Změnit přístup k nakupování

Žijeme ve světě, kde je normální věci hromadit. Nakupujeme na blbou náladu a plníme si domovy jednoúčelovými udělátky. Proto pokud chceme začít žít skutečně zdravý a udržitelný život, krokem číslo jedna je:

Začít kupovat jen to, co skutečně potřebujeme, v množství, které potřebujeme.

MinimalismusZnáte tu písničku “Neopouštěj staré známé pro nové”? Sedí dokonale. Stejně jako první pravidlo novodobého směru zero waste (života bez odpadu): „refuse“ čili odmítnout. Říct NE věcem, které by nám posloužily jednou a pak zbytečně zabíraly místo v naší domácnosti. Říká se tomu minimalismus.

Chce to jen prokouknout lest mysli a ega, které touží po moci. Naše vlastní štěstí totiž nepřijde s více věcmi. Šťastní budeme teprve, když se naučíme radovat z těch nejtitěrnějších maličkostí.

Chudý není kdo má málo, ale kdo touží mít více. (L. A. Senecca)

Mimochodem, kolem zero waste někdy panují zkreslené představy. My sami se mu v Econea hodně věnujeme a vnímáme ho jako udržitelný směr, který se snaží o minimalismus a který:

  • Není jen moderním trendem „bosonohých květožroutů“, co brzo pomine. Je to filozofie (či životní styl, chcete-li), která hledí daleko do budoucnosti. Je oblíbená celosvětově a přiklání se k ní čím dál víc uvědomělých lidí, kterým není jedno, v jakém prostředí žijí.
  • Zero wasteNení ani žádnou modlou, jejímž cílem je nulová produkce odpadu. Nebo jedna zavařovačka odpadků za rok jako má Bea Johnson, průkopnice zero waste života. Naopak, i Bea říká, že cesta je v tomto případě cíl. Jde o přiblížení se ideálu. Ne o extrémní omezování se nebo bezodpadové orgie, při kterých se vystresovaní s jazykem na vestě snažíme dostat na nulu.

Nejen díky našemu zapojení do zero waste proto vidíme, že přibývá lidí, kteří volí zodpovědnost místo lhostejnosti. Aktivitu místo pasivity. Pozitivní přístup místo negativního brblání u piva v hospodě.

A i když na zeleninu vloženou do látkového pytlíku prodavačky zatím hází jen zvídavé pohledy, všímáme si, že přehlížení a nezájmu ve společnosti ubývá. Lidé se probouzejí a otvírají oči do světa, ve kterém chtějí sami žít a vychovat své děti.

Bez obaluNaštěstí, nakupovat zero waste a žít bez zbytečného odpadu je už dnes jednodušší. Téměř pro každou věc na jedno použití už existuje znovupoužitelná a skvělá alternativa. A je to i mnohem větší zábava.

A tím jsme u druhého nástroje, který držíte pevně v rukou (a možná o tom ještě nevíte):

2. Začít žít bezodpadově. 8 tipů, jak na to:

Možná jste se právě rozhodli změnit způsob, jakým o nákupech přemýšlíte. A možná už jste ostřílení bezodpadoví matadoři. Ať tak, nebo tak, než se mrkneme na tipy pro bezodpadové žití, máme na vás jednu prosbu.

Bez obaluPři vystupování ze zajetých kolejí na sebe netlačte. Jděte pomalinku, po malých krůčcích. Je úplně normální, že po prožitém vnitřním uvědomění, že “takhle to už nechci”, přijde i vnější revoluce. Smyslem ale není udělat si díru do hlavy a celý svůj život obrátit vzhůru nohama. Buďte na sebe hodní. 🙂 I my v Econea.cz šlapeme do zero waste tak nejlépe, jak v tuto chvíli dokážeme.

A tady už je těch pár tipů, kterými můžete svůj bezodpadový život nastartovat:

1. Cesta do obchodu

První cesta člověka bezobalového by měla ideálně vést do nějakého bezobalového obchodu. I v tom našem malém českém rybníčku už rostou jako houby po dešti. Jestli o žádném zatím nevíte, tady je mapa těch kamenných. Anebo zkuste třeba tento internetový.

Bez obaluNo a pokud už musíte do supermarketu a potřebujete koupit něco, co je v obalu, koukejte alespoň po bioplastu. I když se původ a míra rozložitelnosti různých druhů bioplastů velice liší, většinou mají menší dopad na životní prostředí než běžné plasty. To, že je výrobek zabalen do bioplastu, rádi výrobci uvádí na obale. Určitě takový obal neminete.

Anebo sáhněte po papírovém obalu, máte-li tu možnost.

Tip bezobalového guru: Při nákupu v kamenné prodejně má s sebou vždycky ty správné pomůcky. Jaké, to se dozvíte tady.

2. Bez pytlíku ani ránu

Látkové pytlíky
Látkové pytlíky na ovoce, zeleninu a pečivo

V bezobalových obchodech ale na mnoha místech neseženete ovoce, zeleninu nebo chleba. Pokud tedy nemáte vlastní výpěstky a chodíte na trh nebo do klasického supermarketu, vezměte s sebou alespoň látkové pytlíčky. Můžete si je ušít doma třeba ze starých záclon. Nebo koupit už hotové.

Nezapomenout pytlíky doma je z celé akce to nejtěžší (ověřeno vlastní děravou hlavou). Proto je dobré mít pytlíky v kabelce nebo batohu pořád. I když nákup zrovna neplánujete.

Tip bezobalového guru: Na nákup vyráží s těmito pevnými a praktickými pytlíky: Na ovoce a zeleninu. Na pečivo.

3. Jedna taška stačí

Taška na nákup
Taška na nákup z reckyklovaných PET lahví Ecozz

Na celém světě se ročně spotřebuje více než 380 miliard igelitových tašek.14 V EU je to 100 miliard.15 Těžko představitelná čísla.

Naštěstí máme svobodnou vůli, nemusíme se podřizovat tomu, co nám nabízí výrobci, ani módním trendům. Na nákup můžeme vyrazit klidně se síťovkou po babičce. Nebo doma ušitou látkovou taškou.

Tip bezobalového guru: Šít neumí, proto vybírá z těchto už hotových a krásných kousků: Tašky z přírodních materiálů. Z recyklovaných PETek. Síťovky.

4. Zdravé pití, dobré žití

Voda je esenciální součást našeho života. Její čistota do velké míry ovlivňuje naše zdraví.

Kromě toho, že PETky jsou ekonomický i ekologický nesmysl, voda v nich není tak často kontrolována jako ta kohoutková. Nejlepší je tedy napustit si vodu doma do skleněné lahve, případně termosky. Zajásá jak vaše tělo, protože mu dopřejete kvalitní, skvěle chutnající tekutinu, tak i planeta, na které bude o jednu plastovou obludu míň. Voda z kohoutku zatěžuje přírodu až milionkrát méně než voda balená.16

Skleněné lahve
Znovupoužitelné lahve ReTap z odolného borosilikátového sklad

Tip bezobalového guru: Čistou vodu pije rád ze zdravé, znovupoužitelné lahve, čaj z termosky, šťavnaté pití si připravuje do této bezva vychytávky. A protože ví, že papírově tvářící se kelímky na kafe většinou nejdou recyklovat,17 bere s sebou do kavárny vlastní stylový hrníček.

5. Kvalitní jídlo zaslouží kvalitní obal

Svačinový box
Svačinový box ze 100% recyklovaného plastu Preserve

Místo svačiny v igelitovém sáčku nebo oběda z jednorázového obalu pořiďte boxy na opakované použití. Slouží věky.

Tip bezobalového guru: Používá jen nádoby, které neobsahují ftaláty ani BPA. Nebo kompostovatelné sáčky.

6. Praktičtí pomocníci k ruce

Utěrka
Sada utěrek z biobavlny a bambusu Yellow&Blue

Člověk pořád něco utírá. Nos i rozlitý čaj. Jednorázové kuchyňské utěrky a papírové kapesníky jsou ale zhruba 7x větší zátěží pro životní prostředí než znovupoužitelné látkové (i při započítání všech faktorů – výroba, odstranění, praní, žehlení…).18

Vylovte tedy z útrob skříně staré dobré látkové kapesníčky po mamince a do kuchyně rozstříhejte staré triko.

Tip bezobalového guru: Miluje tuto sadu utěrek z bambusové viskózy a biobavlny. Vydrží věky.

7. Balení dárků hezky ekologicky

Balení dárků
Dárkové pytlíčky Lakšmi od Meera Design

Vánoce, narozeniny, svátky a další příležitosti k obdarování schramstnou velkou spoustu papírů, mašliček, pytlíčků a ozdob. Nezřídka z plastu. Zbytečně. Balit jde mnohem šetrněji. Do recyklovaného papíru, starých novin, poštovního papíru, látek… Experimentujte, hrajte si, zajděte na půdu…

Tip bezobalového guru: Protože je lenoch, oblíbil si super hebké dárkové pytlíčky od Meera Design.

8. Pro rodiče malých dětí

Eko pleny
Ekologické plenky Moltex

Stačí na svět přivést nový život a člověku se před očima odpad rozmnoží závratným tempem. Zkuste vyměnit jednorázové plenky za látkové. Ano, sami máme děti, proto víme, že někdy v tom dnešním uspěchaném světě nejde látkovat tak snadno.

Naštěstí existují i ekologické jednorázové plenky, které jsou na tom s šetrností k přírodě i k zadečku miminka mnohem lépe. Bývají v přírodě alespoň z části rozložitelné.

Tip bezobalového guru: Na látkovky nemá nervy, a tak na opruzeniny a hory odpadu vyzrál s ekologickými jednorázovkami Moltex.

 

Vychytávek zero waste života je samozřejmě další spousta. Třeba nerezová či bambusová brčka nebo k přírodě šetrné zubní kartáčky.

Jestli máte chuť, vrhněte se do objevování. Budeme vám držet palce. Podělte se pak s námi do komentářů, jak to jde.

Recyklace

A až vás chytne ekologický záchvat a budete se zbavovat starých věcí, jděte na to smysluplně. Recyklujte, upcyklujte, využívejte bazary, second-handy, internetové portály pro darování věcí. Omezujte svoji ekologickou stopu, ale nedělejte si z toho extrém.

A hlavně, jděte na to s rozumem:

Tady ještě kompletní výbava bezobaláče názorně. Ať víte, do čeho jste se to namočili:

Zero waste
Potřeby pro bezobalové nákupy a život bez zbytečného odpadu

A nakonec jedno moudro. Pamatujte, že:

Problémy nemohou být vyřešeny stejným způsobem myšlení, jakým byly vytvořeny. (Albert Einstein)

Inspiroval vás článek? Pošlete ho dalším každodenním hrdinům

Další zdroje:

Plastový odpad:

Zdroje důležitých tvrzení   [ + ]

1. https://www.czso.cz/documents/10180/66641868/280029-17.pdf/c3c7a63e-9f68-40a9-a147-5494067ea7d9?version=1.2
2. https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/indikatory_odpadoveho_hospodarstvi_2016/$FILE/OODP-Indikatory_OH_2016_final-20171012.pdf
3, 4. https://www.ecofuture.cz/clanek/recyklovatelny-plast-od-crafting-plastic-mozna-budoucnost-designu-i-technologie
5. http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-42264788
6. https://www.ecowatch.com/plastic-bottle-crisis-2450299465.html
7. https://www.theguardian.com/environment/2017/jun/28/a-million-a-minute-worlds-plastic-bottle-binge-as-dangerous-as-climate-change
8. https://www.theguardian.com/environment/2009/apr/16/plastic-bags-activism
9, 11. https://www.stuba.sk/sk/diani-na-stu/prehlad-aktualit/o-zivote-bez-plastov-rozprava-top-odbornik-profesor-p.-alexy-z-fchpt-stu.html?page_id=11742
10. http://arnika.org/ftalaty
12. http://arnika.org/spalovny-odpadu
13. https://www.czso.cz/documents/10180/66641868/280029-17.pdf/c3c7a63e-9f68-40a9-a147-5494067ea7d9?version=1.2, https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/indikatory_odpadoveho_hospodarstvi_2016/$FILE/OODP-Indikatory_OH_2016_final-20171012.pdf
14. https://blog.epa.gov/blog/tag/plastic-bags/
15. https://ec.europa.eu/environment/efe/themes/waste/breaking-bag-habits_en
16. https://www.nazeleno.cz/bydleni/dnes-je-den-vody-dejte-si-kohoutkovou.aspx
17. https://zpravy.tiscali.cz/papir-ktery-nejde-recyklovat-kelimky-na-kavu-se-rozkladaji-az-dvacet-let-284064
18. https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/latkovy-nebo-papirovy-kapesnik-uz-je-jasno?sel_ids=1&ids%5Bx8b1d026507bf2f2807ca1060acc62283%5D=1
Přes 600 tipů na ekologické dárky s příběhem
Ve virtuální realitě krotitelka písmenek a tanečnice s klávesnicí. V reálném životě sběračka inspirace, co nemůže žít bez jógy, hor a lesa. V Econea se stává zelenou guru. Vymýšlí a píše inspirativní obsah proti nudě.

7 komentářů

  1. Velmi hezky sepsáno a potěšilo mě vyjádření o nespěchání sám na sebe. Právě jsem dočetla na FB článek o nemocech a jejich vnitřních příčinách. S hrůzou jsem zjistila, že většina mých zdravotních obtíží, ať malých či vážnějších, pochází z nějakého strachu a nátlaku. Proto mě moc uklidnilo přesvědčení, že mohu začít postupně. Začala jsem před dvěma lety kompostovat. Třídím odpad už roky a dokonce v domě o čtyřech domácnostech někdy za týden nenaplníme ani celou popelnici. A to kompostuje jen jedna domácnost a kompost přehazuji jen já. Škoda, že platíme každý člen domácnosti za odpad a ne za množství odpadů. Dříve to tak v Brně bylo. Mohla bych podobných případů najít víc, ale to by bylo na delší komentář. Prostě moc děkuji za inspiraci a podporu, že v tom nejsem sama a za odstranění stresu z nátlaků kolem. Pěkný den!

    1. Hezký den, Jano. Jsme rádi, že se článek líbil a inspiroval vás. 🙂 A je to přesně tak, netlačení na sebe je důležité v mnoha ohledech. Držíme palce na Vaší cestě!

  2. Článek jsem doslova „zhltla“ u odpoledního čaje a pro vlastní potěchu zjistila, že spoustu toho děláme doma automaticky už nějaký pátek. Velké překvapení pro mě ale byl internetový bezobalový obchod, který musíme samozřejmě ozkoušet jen, co spotřebujeme naše zásoby.
    Další paf pro mne osobně byly plenky Moltex. Náš prvorozený se narodí za pár týdnu a kromě latkových plen Bamboolik, které hodláme používat jsme dlouho hledali i „jednorázovky“, které by byly splňovaly všechny naše přání a sny, jak jen to jde u takových plenek. A v rámci toho se chci zeptat, jak se díváte na ekologické plenky Mummi, které se objevily v ČR nedávno a co třeba německé cruelty free vegan plenky Lillydoo, které naneštěstí zatím v ČR nejsou k sehnání?

    1. Dobrý den, Sabino,

      díky moc za pozitivní zpětnou vazbu.
      A je super, že jste s námi na jedné lodi. 🙂

      Ekologických značek jednorázových plenek je dnes na českém trhu už celá řada a není snadné se v nich vyznat.
      My zatím nabízíme jen Moltex a Naty a naše vlastní zkušenost s 8měsíční holčičkou je, že Moltexty sedí a fungují o něco lépe.
      Ale je to hodně tom konkrétním děťátku, chce to vyzkoušet.

      O Muumi víme, ale zatím jsme nezkoušeli, takže vám nemohu říct konkrétní názor.
      A díky za tip s Lillydoo, ty jsem já neznal.
      Určitě chceme naskladnit další značky ekoplenek, aby byl větší výběr, jen teď na pořadu dne máme jiné produktové kategorie, takže to nebude hned.

      Mimochodem, myslím, že cruelty free a vegan budou všechny ekoplenky. 🙂

  3. Díky za super tipy, pošlu manželce, která má malý e-shop Bebo.cz a kamennou prodejnu v Liberci, jestli jí tam něco nechybí 🙂 Tenhle týden přidala stáčený prací gel a prostředek na nádobí (první v Liberci), tak se těšíme na reakce 🙂

    1. To je skvělé, Martine. Tak to moc manželce fandíme a obrovsky držíme palce! V Liberci se začíná zero waste a vůbec udržitelný životní styl hezky rozjíždět. Mějte se oba moc pěkně. 🙂

Zanechte nám komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Share352
Tweet
Pin1
WhatsApp
353 Shares