5 komentářů Přečtete za: 12 min

Pěnivé šampony a sprcháče: Velký omyl lidských koupelen

My lidé jsme si v posledních letech zvykli na to, že jakýkoliv mycí prostředek, od šamponu až po mýdlo, vykouzlí dokonale nadýchanou pěnu. Jen hromada mydlinek naši pokožku a vlasy přece zabaví všech nečistot. Nebo ne?

Bohužel NE. Právě to je totiž mýtus, kterým jsou sprchové gely, šampony i ostatní lidští mydlivci opředeni. S pěnou a látkami, které ji způsobují, je to totiž v procesu mytí trochu jinak.

koupelA abyste si mohli zalézt se svým oblíbeným voňavcem do vany v klidu, potřebujete vědět, jaké látky mají vlastně ten zázračný mycí a pěnící účinek. Některé látky nám mohou spíše škodit, zatímco jiné o nás umí pečovat. Pojďte proto celé to záhadné mytí a mydlení prozkoumat zblízka. Nebojte, tyhle řádky nebudou povídání pro chemiky. Naopak vám pomůžou si to s pěnivci v koupelně jednou provždy vyjasnit.

Proč se vlastně myjeme? A je to vůbec potřeba?

Mytí je pro nás v dnešní době běžnou každodenní záležitostí. Mohlo by se proto zdát, že se člověk myje od nepaměti. Není tomu tak. Na počátku mydlení sice nestála kluzká kostička, kterou známe z našich koupelen. Historie mytí člověčí kůže ale i tak začala u mýdla. Už kolem roku 2000 př. n. l. vynalezli Babyloňané mycí směs, která vznikla smícháním zvířecího tuku s popelem a vodou. Výsledkem byla kaše s čistícími vlastnostmi. Jenže tehdy tuto směs ještě lidé nepoužívali pro osobní hygienu, ale na mytí nádob a také při tehdejších léčebných postupech.1

mýdloA právě používání mycích směsí v prastaré medicíně souviselo s tím, že si lidé začali spojovat čistotu se zdravím. Staří Egypťané používali speciální směsi pro léčbu onemocnění kůže a dbali na čistotu rukou před každým jídlem.2 I v antickém Řecku si byli dobře vědomi, že čistota je půl zdraví a stali se jakýmisi průkopníky ve sprchování a stavění veřejných lázní. Svou pokožku ale myli čistou vodou a drhli ji různými jíly nebo pískem. Podobné mycí rituály jsou známy i ze starověkého Říma.3

Temné období špíny

Nahlížení na pravidelnou hygienu se však v průběhu historie měnilo. Za temných dob středověku se lidé dokonce báli, že vodou mohou do těla skrz póry prosáknout různé nečistoty.4 mošna penězTakže i když do Evropy už v 11. století proniklo mýdlo ze Středního východu, dostalo se jen k hrstce lidí. Tajemství jeho výroby nebylo navíc známo kdekomu a mezi hlavní ingredience patřily rostlinné oleje a živočišný tuk. Šlo tedy na tehdejší poměry o velmi drahou záležitost.5

Lidé si pak začali znovu uvědomovat souvislost čistoty se zdravím až v 18. století. I lékaři pochopili, že mytí rukou před léčebným zákrokem není úplně špatný nápad.6 A právě někdy v této době se začala výroba mýdla rozšiřovat. Díky novým postupům v oblasti chemie začaly vznikat mýdlařské manufaktury. A celý proces výroby se tak zlevnil, že mýdla byla najednou dostupnější i pro širokou veřejnost.

Od přírody k pěnivé syntetice

Poptávka po mýdle rostla postupně spolu se sílící nabídkou. Situaci však velmi zkomplikovalo válečné období, kdy bylo všeho nedostatek. Během 20. století proto začaly vznikat levnější detergenty, tedy látky s čistícími vlastnostmi.

detergent pěnaTehdejší detergenty však byly na rozdíl od původních mýdel ryze syntetické. Ty první byly používány jen na mytí nádobí a prádla. Později je ale začal využívat i kosmetický průmysl.7

Začalo se tak pomalu schylovat k problému, kterému čelíme v mnohem větší míře i dnes – zahlcení člověka přemírou rizikových látek, které škodí nám i přírodě. A ve kterých se navíc bez titulu z chemie neumíme orientovat.

Mýdla čistě přírodní a naprosto biologicky odbouratelná tak v druhé polovině 20. století vystřídal pěnivý kámen úrazu.

Pěna – co ji tvoří a může nám uškodit?

Tím kamenem úrazu jsou právě syntetické látky s mycími a pěnivými vlastnostmi. Dnes je totiž najdeme nejen v přípravcích na úklid domácnosti, ale i v běžně dostupných šamponech, koupelových pěnách, sprchových gelech, pěnách na holení, no prostě ve všech přípravcích, které nás mají důkladně namydlit.

Tenzidů ale existuje mnohem víc, mrkněte třeba sem.
Jaké látky tedy ve skutečnosti zbavují kůži nečistot a zároveň pění? Jde o tenzidy neboli povrchově aktivní látky a v oblasti čistících prostředků je jich pěkná hromádka. V kosmetice se nejčastěji používá tahle známá dvojka: Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a Sodium Laureth Sulfate (SLES). V obou případech jde o povrchově aktivní látky, které zbavují pokožku mastnoty.

Mohou pocházet z přírodních zdrojů (typicky z kokosového či palmového oleje), častěji je však jejich zdrojem ropa. Tyto látky se pak běžně zpracovávají chemickou cestou, při níž mohou být kontaminovány 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny. Odmašťovací účinky SLS/SLES jsou tak silné, že mohou pokožku nepříjemně vysušit a způsobit různá podráždění a alergické reakce. Je však potřeba zmínit, že například certifikace EcoCert SLS ve výrobcích povoluje.8

 

žena ve vaněTy samé látky jsou pak zodpovědné i za pěnivost. Máme rádi, když šampon vykouzlí obří pěnovou čepici, vana nám přetéká hromadami bublin, mýdlo se ztrácí v nadýchaném oblaku pěny…

A získáváme dojem, že čím víc pěny, tím lépe jsme umytí. Jenže to je ve skutečnosti velký omyl. Pěna se totiž nerovná účinnost. Ta závisí na druhu použitého tenzidu. A je jedno, jestli pění méně nebo více. Některé tenzidy rostlinného původu (například Sodium Coco Sulfate, Cocamidopropyl Betaine či Lauryl Glucoside) možná nezapění koupelnu od podlahy po strop, ale jejich mycí schopnost se tím automaticky nesnižuje. Pokožku zbaví nečistot stejně důsledně!

Používání nešetrných tenzidů ale odnášíme nejen my

Výrobci dnes bohužel používají syntetických tenzidů tolik, že to způsobuje hned několikanásobný průšvih. Neškodí jen naší pokožce, kterou zbaví i té nejposlednější poskvrnky. Tenzidy totiž ve své misi za světem bez mastnoty pokračují, i když je vypustíme do odpadních vod. O své čisticí účinky totiž po mytí naší pokožky rozhodně nepřichází. Pokud se z kanalizace dostanou rovnou do vodních toků, mohou výrazně uškodit vodnímu ekosystému.

vodní ekosystémPěna, která pak vzniká na povrchu jezer a řek, výrazně zpomaluje přísun kyslíku. To způsobuje útrapy nejen vodním živočichům, ale i vodě jako takové – v létě se v ní zvyšuje zamoření sinicemi. Vodní ekosystém je narušený a nedokáže najít svou přirozenou rovnováhu. A v případě, že se voda plná tenzidů dostane do čističky, i tam může nastat pěnivé nadělení. Obsažené chemie ve vodě se pak zbavíme jak jinak než další chemií. Dopad na životní prostředí se tak ještě zvyšuje.9

Vesmír mikroorganismů na naší kůži

Další zásadní problém, který mohou různé mycí tenzidy napáchat, vlastně vůbec nevidíme. Když se od něčeho ušpiníme, hupsneme do vany se svým oblíbeným sprchovým gelem a krásně sledujeme, jak pěna zbavuje naši pokožku nečistot. Nevidíme ale to, jak společně s nečistotami mizí z naší pokožky i přirozená vrstva mikroflóry.

mikrofloraMikroflóra je tvořena titěrnými organismy, které pouhým okem samozřejmě nespatříme. Má ale nezastupitelnou roli, když přijde na naše celkové zdraví. Tihle drobečkové, se kterými žijeme v naprosté harmonii, se totiž starají o to, aby si na nás nepřišli jiní, škodící drobečkové. Takových záškodníků je spousta: kvasinky, plísně a různé patogeny.

Už dlouho se mluví o střevní mikroflóře, která hraje důležitou roli pro náš imunitní systém. A právě podobnou mikroflóru najdeme i na povrchu naší pokožky. Díky ní funguje kůže jako ochranná bariéra před vnějším světem. A právě mycí tenzidy mohou tuto bariéru tvořenou mikrobiomem narušit. Společně s nečistotami totiž spláchnou i všechny drobné tvorečky, kteří se nás snaží chránit. 10

Právě to může být jeden z důvodů, proč časté mytí konvenčními sprchovými gely a šampony způsobuje podráždění a vysychání pokožky. Kůže je po odstranění ochranné vrstvy mnohem náchylnější a “otevřenější” vůči prostředí, které ji obklopuje. Jak tedy o pokožku pečovat, aby její mikrobiom neutrpěl?

Mýt, či nemýt? To je oč tu běží?

Mýt se musíme, přece nežijeme ve středověku! Jde to ale i bezpečně a šetrně. Koukněte:

  1. Pěnu vpusťte jen na místa, kde je to OPRAVDU nutné:
    šetrná vanaHromada pěny nerovná se čistoskvoucí kůže. Zkuste se od téhle psychologické berličky oprostit. Pro důkladnou hygienu vám ve většině případů postačí jen čistá voda. Pomocí mycích tenzidů totiž odstraníme jen mastné nečistoty. Kolik mastných nečistot na své pokožce máte po dni stráveném třeba v kanceláři? Věřte tomu, že špínu všedního dne z vás spláchne pouhá voda. Jemným sprchovým gelem nebo mýdlem si pak můžete umýt partie, u kterých je to nezbytně nutné, třeba podpaží.
  2. Vybírejte přípravky, které obsahují šetrné alternativy mycích tenzidů: Pokud si bez pěny přece jen nedokážete svůj každodenní mycí rituál představit, sáhněte alespoň po šetrnější alternativě. Spousta výrobců přírodní kosmetiky nahradila SLS a SLES tenzidy, které pokožku tolik nedráždí a nevysušují. Na obalu svého budoucího kosmetického arzenálu tak hledejte tyto tenzidy:

souhlasné znaménkoSodium Coco Sulfate

Lauryl Glucoside

Capryl Glucoside

                                  Coco Glucoside

                                  Disodium Cocoyl Glutamate

                                 Cocamidopropyl Betaine

Všechny zmíněné povrchově aktivní látky jsou díky svému původu velmi šetrné. Stejně jako původní mýdla se totiž vyrábějí z rostlinných olejů či mastných kyselin a glukózy. Díky tomu jsou vůči pokožce výrazně jemnější a dobře je snáší i alergici a ekzematici. Některá z nich vám sice nenaplní vanu bělostnou pěnou až po okraj, přesto jsou jejich mycí schopnosti se syntetickými tenzidy srovnatelné.

ZeměI jemné tenzidy však mají svou stinnou stránku – suroviny pro jejich výrobu se totiž často dováží přes půlku světa. Řeč je zejména o kokosovém oleji a cukrové třtině. Tyhle tropické plodiny prostě na evropských lukách a polích nevypěstujeme, i kdybychom se snažili sebevíc. Ale naštěstí existují chytré hlavy, které si poradí i s tím, co nám nadělila evropská Matička příroda. Jeden unikát, který zásadně mění celou pěnivou hygienu, najdeme přímo u našich sousedů.

Tenzid 21. století: Převratný biosurfaktant

řepka

Řeč je o inovativním biosurfaktantu z řepky – tenzidu, se kterým se jen tak v kdejaké kosmetice nesetkáte. Vyvinuli ho polští průkopníci značky OnlyBio. A ve svých kosmetických výrobcích ho používají jako první na světě!

sprchový gel OnlyBio
OnlyBio Hydratační a vyživující sprchový gel

Biosurfaktant je produkt mikroorganismů a vzniká během procesu fermentace. Má celou řadu výhod. Jeho výroba nezatěžuje životní prostředí, má ohromné pole působnosti a dá se vyrobit z lokálních, obnovitelných surovin. Na rozdíl od syntetických tenzidů jsou navíc biosurfaktanty v přírodě snadno odbouratelné.11

Značka OnlyBio vyrábí biosurfaktant z odpadu, který vzniká při lisování oleje ze semen řepky, tedy z pokrutin. Důležité je, že řepka se v tomto případě nepěstuje pro samotnou výrobu biosurfakantu, ale využívá se jen odpad z lokálních zdrojů.

Jak vlastně vypadá výroba této převratné ingredience? Odpad získaný ze semen řepky se smíchá s probiotickými mikroorganismy a postupně tak vznikají dva typy látek: surfaktant a levan. Po jejich oddělení je šetrný, lokální a obnovitelný tenzid na světě.
Nejde navíc o řepku průmyslovou, která bývá běžně stříkaná nepěkným chemickým koktejlem, ale o řepku potravinářskou, pěstovanou přímo polskými farmáři.

A jaký má tenhle zázračný biosurfaktant vliv na naši pokožku? Důkladně ji zbaví nečistot a nezpůsobuje žádné alergické reakce ani pocity suchosti. Díky tomu jsou mycí přípravky Only Bio vhodné i pro citlivou pokožku se sklonem k šupinatění. A čeho si na téhle kosmetice ceníme nejvíc my v Econea?

OnlyBio spojuje moderní technologii s láskou k přírodě

OnlyBio produkty
OnlyBio přírodní kosmetika pro dospělé i děti

Tahle po všech stránkách eco-friendly ingredience nás samozřejmě nadchla, ale není to jediný důvod, proč si kosmetiky OnlyBio tak vážíme. Lidé, kteří tuto značku přivedli na svět, nechtěli jen nečinně přihlížet škodlivému dopadu konvenčních přípravků na planetu a zdraví lidí. Své znalosti a zkušenosti z tradičních kosmetických firem tak obrátili v dobro a začali vyrábět kosmetiku šetrnou jak k pokožce, tak k přírodě.

micelární voda
Micelární voda OnlyBio balená ve skle

Od počátku se snaží využívat co nejvíce lokálních surovin, jako je řepkový a slunečnicový olej – právě tyhle dvě ingredience tvoří velkou část všech jejích produktů. Značka se navíc snaží o snížení své ekologické stopy. Všechny kosmetické přípravky pro dospělé jsou baleny ve skle. Firma také investuje spoustu prostředků do technologií, které šetří vodu a energii.

Třešničkou na dortu je pak nekompromisní složení: 99 % všech použitých ingrediencí je přírodního původu, zbylé 1 % pak tvoří šetrné konzervanty (kyselina citronová, sorban draselný nebo benzoát sodný). V kosmetice OnlyBio nenajdete ani špetku silikonů, parabenů, sulfátů, minerálních olejů a jiných chemických neřádů. I jejich vůně jsou přírodní, nikoliv syntetické.

I samotný proces fermentace je dotažený do nejmenších detailů a nic nepřijde nazbyt. Vedlejším produktem výroby biosurfaktantu je probiotické krmivo pro hospodářská zvířata. Celý proces se úplně uzavírá tím, že krmivo je přednostně prodáváno zemědělcům, kteří pěstují řepku.

Kosmetika OnlyBio je tak o několik kroků napřed. Díky tomu se pyšní i certifikací EcoCert – Cosmos Natural, která zaručuje, že kromě škodlivých chemických látek v produktech nenajdete ani GMO suroviny. Samozřejmostí je i netestování na zvířatech.

Je to kosmetika zkrátka tak příjemná a smysluplná, že jsme jí na celý leden přiklepli 15% SLEVU. Šampóny, sprcháče nebo třeba mýdla pro dospěláky i škvrňata můžete právě teď lovit levněji tady:

5 největších trháků od OnlyBio

Pečující gel pro intimní hygienu
Micelární odstraňovač make-upu
Šampon pro mastné vlasy
Regenerační sprchový gel a šampon pro muže
Hydratační a vyživující sprchový gel

Přírodní mydlivci OnlyBio, v lednu s 15% slevou

Prosíme, sdílejte článek se svými blízkými. Třeba je myšlenka OnlyBio také inspiruje:

Zdroje důležitých tvrzení   [ + ]

Celý únor sleva 15 % na českou značku Purity Vision
V oblasti přírodní kosmetiky a udržitelného životního stylu se pohybuje od svých 19 let a s každým rokem se snaží posouvat dál. Ven se nehne bez svého přenosného hrnečku na kávu, nakupovat chodí zásadně s hromadou plátěných sáčků a své okolí se snaží přesvědčit o tom, že na kompletní úklid domácnosti stačí jen jedlá soda a ocet.

5 komentářů

  1. Je pravda, že co si nemyji ruce tekutým mýdlem, ale obyčejným, tak si nemusím mazat ruce krémem. Biosurfaktant z pokrutin řepky? Úžasný nápad!Jen škoda, že je to tekuté a v plastu..

  2. Velmi pěkně napsaný článek. Jen „mýt či nemýt“ nepotřebuje čárku před „či“. Bylo by bezva, kdyby se té polské zmíněné značky u nás zhostil nějaký bezobalový obchod, protože ač baleno ve skle, tak maloobchodním zásilkováním se člověk nevyhne dalšímu zbytečnému obalování.

  3. Již několik let se z 99% myju pouze čistou vodou. Když už, používám sprchový olej nebo přírodní mýdlo. Po čase mytí čistou vodou mi některé sprchové gely začaly být hodně nepříjemné a po některých svědí kůže. Takže chemie v nich asi bude dost…

  4. Proč tedy , když jsou suroviny lokální, dostupné a “ odpadní “ je cena tak vysoká ?
    Proč když už někomu není lhostejný přístup k přírodě a životu, musí si na tom namastit kapsu ? Vše co má nálepku Bio a Eco je moderní a tudíž je nutno se na tom dobře napakovat… nepřipadá vám to trochu protimluv ?

Zanechte nám komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Share1K
Tweet
Pin1
WhatsApp
1K Shares