19 komentářů Přečtete za: 7 min

Proč dáváme stopku „rozložitelným“ pytlům na odpad Fino, i když se prodávaly po tisících? Říkáme NE oxo-degradabilním plastům.

Degradabilní, biodegradabilní, oxo-degradabilní, kompostovatelný, rozložitelný, detektivrecyklovaný, recyklovatelný… A dost!

Taky už se v záplavě “eko” pojmů, hojně marketingově prezentovaných na obalech výrobků, ztrácíte? Začali jsme se ztrácet i my. Což byl pro nás varovný signál, že takhle ne.

Je na čase, abychom vzali otěže rozhodování o správnosti našeho portfolia opravdu pevně do svých rukou. Rozhodli jsme se tedy posvítit si na problematiku této “vizuální ekologie” (to jest ekologie ve slušivých marketingových prohlášeních, ale co pak v praxi…?) pěkně zblízka.

Co k tomu říká Pavel, spoluzakladatel Econea: 

Jednoho prosincového dne, zrovna v době největšího vánočního šílenství, nám přes Instagram přišel velmi silný impuls od naší zákaznice. “Jak můžete ještě prodávat pytle Fino Eko Natura, když to je jeden velký greenwashing?” Pamatuji si, jak ve mně hrklo, když jsem to četl a když jsem si pak otevřel odkaz se zprávou od Evropské komise, která se zabývala vlivem tzv. oxo-degradabilních plastů na životní prostředí. Přečetl jsem ji jedním dechem a došlo mi – a sakra, tak tady jsme zaspali.

Přinutilo nás to téma konečně prozkoumat do hloubky a přehodnotit náš postoj. Z mnoha důvodů, které v článku dále popisujeme, jsme se rozhodli přestat pytle Fino Eko Natura prodávat. A to i přesto, že šly velmi dobře na odbyt – prodali jsme jich tisíce kusů každý kvartál. Nejen chlebem je ale člověk živ – to je heslo, kterým se chceme řídit a pravdivost je pro nás víc než prodej.

Osobně mě mrzí, že jsme se do tohoto tématu nezavrtali dříve a nepodchytili to. Pytle jsme prodávali několik let a je pravdou, že až v roce 2018 začaly na povrch vyplouvat indicie o tom, že to s nimi asi nebude tak růžové, pardon zelené, jak se to výrobci snaží podávat. Při zařazování do sortimentu jsme jednoduše uvěřili tvrzením výrobce, který měl vše údajně podložené testy a certifikacemi.

Je to velké ponaučení. Econea za posledních 5 let prošla překotným vývojem a ohromně se rozvinulo i naše portfolio. Bylo to někdy rychlejší než my a ačkoli jsme se vždy rozhodovali dle nejlepšího momentálního vědomí a svědomí, hodláme výrazně přitvrdit. Protože jak vidno, někdy se nám podaří i šlápnout vedle.

Chceme mít ten nejlepší a nejkvalitnější sortiment na trhu a prodávat skutečně jen produkty s pozitivním ekologickým přesahem. Dobré je určitě říct, že nic není černobílé. Vždy ale chceme nabízet tu nejlepší možnou alternativu, která reálně něco zlepšuje a pomáhá. Naším cílem je každé problematice, která se nás týká, vždy nejprve do hloubky porozumět.

Na závěr ještě jeden náš závazek pro letošní rok. Máme záměr postupně detailně přehodnotit celé naše portfolio a na základě jasných kritérií si definovat, co k nám patří a co ne. Chceme se posouvat k vyšší a vyšší kvalitě a mým přáním je, abyste mohli mít jistotu, že cokoliv, co koupíte u nás, je opravdu ekologický produkt. Může se tak stát, že se rozhodneme vyřadit i některé další značky, protože nebudou splňovat přísná kritéria. To, že se na nás můžete plně spolehnout, je pro nás na prvním místě, daleko před vysokými prodeji.

Když je něco biologicky rozložitelné, tak to stačí…?

Už samotné označení “biologická rozložitelnost” může být zavádějící. Teoreticky se totiž nakonec mohou biologicky rozložit téměř všechny materiály. Otázkou však je, za jak dlouho k tomu dojde. Pokud jsou to například stovky let, jako u běžných plastů, efekt “rozložitelnosti” pro planetu zcela postrádá smysl. Biologická rozložitelnost plastů má tedy smysl jen v případě, že se tak děje v relevantním časovém horizontu. Právě rychlost rozkladu pak závisí na spoustě faktorů. Přísun světla, vlhkost, přístup kyslíku, teplota, přítomnost bakterií.1  

Plasty označené jako „biologicky rozložitelné“ se biologicky rozkládají jen ve specifických podmínkách okolního prostředí. Biologický rozklad u plastů nezávisí na původu materiálu: biologicky rozložitelné plasty (jako jsou třeba i běžné plasty) mohou být fosilního původu i biologického původu.

Bioplasty mají stejné vlastnosti jako běžné plasty, ale podle definice v evropské normě EN 16575 jsou vyrobeny z rostlinné biomasy (kukuřice, obilniny, brambory, cukrová řepa, cukrová třtina, sója, tabák) a přírodní suroviny jako např. celulóza a lignit. 2 

Oxo-degradabilní plasty – zachránce nebo vlk v rouše beránčím?

Tzv. oxo-rozložitelné plasty jsou běžné plasty, které obsahují přísady, jež se aktivují působením ultrafialového záření nebo tepla a urychlují rozklad materiálu na velmi malé části. Díky těmto přísadám se plasty postupem času rozpadají na částice a nakonec se z nich stávají mikroplasty, které mají podobné vlastnosti jako mikroplasty pocházející z rozpadu běžných plastů. “Zázrak” oxo-rozložitelných plastů tedy spočívá právě v oxidaci, která předchází biodegradaci a celý proces má urychlovat.

Oxo-degradabilní plasty obsahují navíc aditiva d2w nebo známější EPI TDPATM. TDPA je zkratka pro Totally Degradable Plastic Additives (zcela rozložitelná aditiva pro plasty). Rychlost rozkladu takto “obohacených” plastů pak ovlivňuje zejména teplota – se stoupající teplotou se zvyšuje rychlost rozkladu – a intenzita UV záření. Oxo-rozložitelné plasty jsou rozkládány prostřednictvím chemické oxidace. Rozklad může být iniciován prostřednictvím tepla, UV záření či mechanického napětí. 3

Evropská komise si už začátkem roku 2018 vzala do parády dopad používání oxo-rozložitelných plastů na životní prostředí. Dosud se sice tvářily jako šetrnější a veskrze ekologická varianta, pochybnosti o ryzosti jejich záměru se však nakupily natolik, že si situace vyžádala více pozornosti.

Někteří zúčastnění výrobci uvádí, že po zahození a rozložení oxo-rozložitelného plastu po něm v přírodě nezůstávají žádná toxická rezidua ani plastové úlomky. Tohle tvrzení ale samo o sobě bohužel nestačí. Podstatné je, jestli pak v reálném prostředí – na skládkách nebo dokonce v mořích – proběhne úplný rozklad dostatečně rychle. Pokud ne, mikroplasty se do přírody uvolňují úplně stejně, jako u běžných plastů. Ty se pak dále vesele dostávají do potravinového řetězce a až do našich organismů. Jsou tedy oxo-rozložitelné plasty jen klamáním spotřebitele, nebo jsou skutečně udržitelné?

Skládka, kompost, moře – je někde oxo-plastům dobře?

Skládka…

Aby se oxo-rozložitelné plasty mohly skutečně nejdřív rozpadnout, potřebují k tomu kyslík, jak už sám od kyslíku odvozený název naznačuje. Byla by to ale spíš náhoda, pokud by se naše oxo-plasty dostaly na skládce zrovna na místo s dostatečným přísunem kyslíku. Ve většině částech skládky – v těch vnitřních a nebo v hlubších vrstvách odpadu – však takový přístup vzduchu není. Možnost, že by se oxo-rozložitelné plasty na skládce opravdu efektivně biologicky rozložily, je tedy spíše velmi malá. Pravděpodobnější scénář je, že k oxidaci vůbec nedojde a celá “přidaná hodnota” oproti běžným plastům tak zaniká.

Představme si, že takový oxo-degradabilní plast skončil na skládce, pěkně zahrabaný hluboko v ostatním odpadu. Žádný kyslík, žádná oxidace. Stává se z něj běžný plast a nikdy se pořádně nerozloží. Kdyby to ale uměl a zvládal by i rozklad bez kyslíku (anaerobní degradace), byl by při tom produkován metan. Tento skleníkový plyn je ve skutečnosti ještě zákeřnější než CO2. Ačkoli ho je globálně produktováno procentuálně značně méně než oxidu uhličitého, má však 100 násobně větší dopad na oteplování planety. V horizontu 100 let tak metan představuje zhruba 4x větší problém než právě CO2.4

Co to znamená? Že i kdyby se oxo-degradabilní plasty dokázaly biologicky rozložit i v hlubších vrstvách skládky bez dostatku kyslíku, představovaly by kvůli metanu možná ještě větší problém než plasty běžné. Ty se totiž v takových podmínkách biologicky rozkládat vůbec neumí.

Kompost…

Pokud je nějaký materiál kompostovatelný, znamená to, že se musí nejen biologicky rozložit, ale zároveň se stát i užitečnou součástí kompostu. Z důkazů zmíněné studie vyplývá, že oxo-rozložitelné plasty nejsou vhodné pro žádnou formu kompostování a nesplňují stávající normy platné v EU pro obaly využitelné formou kompostování. Zbývající plastové úlomky a potenciální vznik mikroplastů mohou nepříznivě ovlivnit kvalitu kompostu.5

Ani v mořském prostředí oxo-rozložitelné plasty rozhodně nenadělají žádnou parádu. Ve skutečnosti dosud neexistuje žádný důkaz, že by měly v tomto ohledu lepší vliv než běžné plasty. Mořská voda opět neposkytuje takové podmínky (kyslík), aby mohlo dojít k efektivní biodegradaci v dostatečně krátkém časovém horizontu. Tedy bez poškození mořských živočichů a zanechání plastových úlomků.

Recyklace nasnadě

Rozpad, který má nastávat právě působením přidaných oxidačních látek do oxo-rozložitelných plastů, není žádoucí úplně vždy. Například určitě ne pro nové výrobky zhotovené z recyklovaných plastů. Takový výrobek by pak pod vlivem oxo-aditiv měl menší životnost a odolnost, protože by se zevnitř prakticky postupně rozpadal.  

Z toho důvodu by měly být při třídění oxo-rozložitelné plasty identifikovány a oddělovány od ostatních plastů, ze kterých pak vzniká recyklát. V současné době dostupné technologie však takovéto oddělování nezajišťují. Oxo-degradabilní plasty se tedy dostávají mezi ostatní plasty k recyklaci. Nejen, že tedy může docházet ke snížení kvality recyklátu. Ale v důsledku toho se může znehodnotit i samotné postavení odvětví recyklace plastů na trhu.

Trocha toho slovíčkaření…

Přesným označením těchto plastů je oxo-degradabilní (oxo-rozložitelný), protože k jejich rozkladu má docházet zejména oxidací. Může se ale použít i výraz oxo-biodegradabilní (oxo-biorozložitelné), který nejpřesněji vystihuje fakt, že rozklad plastu je sice zahájen chemickou oxidací, ale dokončen biologickým rozkladem.

Oxo-plasty jsou tedy rozkládány prostřednictvím chemické oxidace a rozklad může být iniciován prostřednictvím tepla, UV záření či mechanického napětí. Oxo-plasty jsou stejně jako jiné polyethyleny hydrofobní, což prakticky znemožňuje jejich biologický rozklad. Díky oxidaci se ale postupně stávají hydrofilními a tím i biologicky lépe rozložitelnými. Teprve biologickým rozkladem pak dochází ke skutečně úplné degradaci – až na základní prvky a molekuly (především oxid uhličitý a vodu). 6

Oxo-degradabilní a oxo-biodegradabilní tedy nejsou dva různé materiály. Ale jen dvojí označení pro totéž.

Oxo-degradabilní plasty nechceme, ale co teď s tím?

Možná si říkáte, že je sice pěkné, že jsme vysvětlili, proč oxo-rozložitelné plasty nechceme a nebudeme už výrobky z nich prodávat. Ale do čeho tedy dávat odpad? Ve chvíli, kdy toto rozhodnutí u nás padlo, jsme samozřejmě ihned začali zkoumat alternativy. Co vám nabídnout, abyste z donucení nesáhli po běžných plastových pytlích. Nebojte, našli jsme vám náhradu.

EKO pytle na směsný odpad Swirl
EKO pytle na směsný odpad Swirl

Běžný směsný odpad můžete nyní místo do pytlů Fino dávat do eko pytlů Swirl, které jsou z 95 % vyrobeny z recyklovaných materiálů. K dispozici jsou ve dvou velikostech, 35 a 60 litrů.

BIO kompostovatelné pytle Swirl

Na domácí bio odpad máme hned několik alternativ. Jednu přináší nově opět Swirl, v podobě plně kompostovatelných a velmi praktických pytlů se zatahovatelnými uchy. Velikosti 20 nebo 35 litrů dopřávají opravdu štědrý prostor.

Kompostovatelné sáčky z bioplastu HBABio

Naší stálicí jsou také kompostovatelné sáčky na kuchyňský odpad HBABio. Na výběr máte z několika variant. Buď sáčky z bioplastu o velikosti 10 litrů, které zaručují větší odolnost. Nebo 9 litrové sáčky z recyklovaného papíru, které představují nejekonomičtější variantu.

Papírové řešení pro bio odpad nabízí i oblíbená Casa Organica.

V Econea věříme, že 100% upřímnost vůči našim zákazníkům je tou jedinou možnou cestou, jak vzájemnou důvěru posilovat, nikoli oslabovat. Děkujeme, že nám věříte.

Jestli si myslíte, že by se článek mohl někomu ve vašem okolí hodit, prosíme, sdílejte ho:

Zdroje důležitých tvrzení   [ + ]

Celý květen sleva 15 % na precizní německou ekodrogerii Sonett
Věčná hledačka vyššího smyslu a pravé podstaty s otevřenou myslí. Ráda narušuje své komfortní zóny, aby se posunula zase někam dál. Stále hledá nové cesty k udržitelnosti a svobodě, nejradši usíná pod hvězdným nebem, touží po meditačním centru a azylu pro zvířata. V Econea je hrdou vypravěčkou příběhů zelených značek a od tvoření si ráda občas odskočí k číslům a analýzám.

19 komentářů

  1. Děkuji Vám za tento článek. Shodou okolností mě čtenářka mého blogu upozornila, že Fino pytle asi nebudou to pravé. Začal jsem to zkoumat a narazil na tento skvělý článek. Držím palce!

  2. Dobrý den,
    děkuji za článek, chtěla bych se zeptat: TIO zubních kartáčků se to netýká?
    Děkuji za odpověď a přeji hezký den
    Markéta

    1. Dobrý den, Markéto,

      netýká, to je úplně jiný materiál.
      Pytle Fino jsou z obyčejného plastu s aditivem, který vlastně jen urychlí rozpad na mikroplasty.
      Kartáčky TIO jsou přímo z bioplastu.
      Problematika je opravdu jen o plastových pytlech s přidanými aditivy, který se pouze tváří zeleně.

      1. Dobrý den, ráda bych se ještě zeptala na ty TIO kartáčky:) Nerozumím uvedenému výše, kde píšete, že tyto kartáčky jsou něco jiného než pytle, neb když si přečtu, že kartáček TIO, respektive jeho rukojeť, je vyrobena z třtiny, což je bio polyethylen a v článku je přímo uvedeno, že oxo plasty jsou stejně jako jiné polyethyleny hydrofobní, což prakticky znamená nerozložitelné? Děkuji předem za odpověď a za Váš čas!:) Zuzana

        1. Dobrý den, Zuzano,

          no ono jde o to, na co se přesně ptáte.

          Článek pojednává o problematice tzv. oxo-degradabilních plastů, kdy výrobci tvrdili, že se plastový pytel díky příměsi aditiva za přítomnosti kyslíku na skládce rozpadne. Jak popisujeme, není tomu tak a spíše vzniknou mikroplasty.

          Co se týče TIO, tak ten používá několik různých druhů materiálů včetně bio PE z cukrové třtiny.

          Vy se nejspíš ptáte na to, zda jsou kartáčky TIO biodegradabilní. Nejsou a ani to nikde netvrdíme. V textu kartáčku problematiku detailně popisujeme. Dle vyjádření výrobce probíhá jejich rozpad rychleji než u konvenčního plastu, ale určitě se nedá říct, že je rychle rozložitelný. Ekologičnost kartáčků TIO spočívá jak v jejich chytrém designu, který minimalizuje použití zdrojů i odpad, tak i v tom, že místo ropy jsou na jeho výrobu použity obnovitelné zdroje a výroba je CO2 neutrální.

          1. Děkuji mockrát za odpověď! Děláte úžasnou práci, myslím teď hlavně skutečnost, že složité technické listy „louskáte“ za nás a píšete do srozumitelné formy:) Ještě jednou díky a přeji pěkné jaro, Zuzana

  3. Dobrý den,
    děkuji za článek. Roky používám pytlíky od firmy Fino s tím, že ty peníze stojí za lásku k přírodě. A nyní jsem zahanbena. Tedy mám jasno – musím stále prověřovat a být více ve střehu.
    Určitě vyberu novou značku pytlíků.

  4. Dobrý den, peru se trochu s myšlenkou, že pokud použiji Vámi nabízenou alternativu eko pytlů Swirl, i když se jedná o výrobek z recyklovaných plastů, stejně na skládce skončí pytel, který se nerozloží, není to tedy jen pouhé pozdržení problému?

    1. Dobrý den, Eliško,
      ano určitě uvažujete správně. U těchto pytlů jde o to, že se netváří nebo si nehrají na to, že se na skládce nějak zázračně rychle rozloží atd. Jejich přidaná hodnota a větší ekologičnost spočívá právě v tom, že jsou recyklované. Tedy že prodloužily život už jednou použitým materiálům, než skutečně skončí na skládce. Nic zázračnějšího jsme zatím neobjevili a oxo-degradabilní plasty už prodávat nechceme, protože jejich proklamovaná hodnota se nepotvrdila, ba naopak mohou škodit ještě více (z důvodů zmíněných v článku).
      Takže o nějaké „rychlejší rozložitelnosti“ v hlubinách skládky se tady teď vůbec nebavíme, resp. tyhle pytle o tom nejsou. Jakmile bychom něco takového objevili, samozřejmě to přivítáme. Tyto pytle Swirl však nabízí alespoň takovouto (prodloužení života skrze recyklování materiálů) přidanou hodnotu oproti těm běžným.
      Ester

  5. Dobrý den,
    díky moc za tento článek. Fino pytlíky jsem dosud kupovala s dobrým pocitem, že dělám něco pro planetu a jak je to super, se takto snažit. Zjištění, že to bylo zbytečné, mě trochu (hodně) vyděsilo. Na druhou stranu lepší pozdě, nežli později. Alespoň vím a můžu se dle toho zachovat do budoucna jinak a lépe. Jak je vidět, vše opravdu není tak jak to vypadá. Třeba jako ta zpráva s omezením plastů v Austrálii :-/.
    Každopádně jsem za vás a váš web i e-shop ráda a pokračujte v tom dál. Moc vám fandím.
    Klára

  6. Diky za vas clanek, ocenuji vas poctivy pristup! Nicmene bych doplnila jeste revolucni (nebo vlastne predrevolucni) reseni – odpadkove kose maji vnitrni nadobu vyjimatelnou a omyvatelnou. Predrevolucni deti si urcite pamatuji, ze nechodily s odpadky, ale s kosem – pomerne nedavno mi proste dosly pytliky do kose a uz jsem dalsi nekoupila. Odpadky vysypeme primo do popelnice jako za starych casu, kos vymyjeme a obejde se to bez plastu komplet. Treba to nekoho dalsiho inspiruje 🙂

      1. Plasty, papir a sklo davame do specialnich znovu pouzitelnych tasek, ktere vydavalo mesto ostrava pred nekolika lety, urcenych na tenhle odpad, neco jako ikea tasky. na kompost mame mensi nadobu na kuchynske lince a smesny odpad hazeme presne do toho klasickeho odpadkace na seslapnuti, do ktereho nedavame vnitrni pytlik. Spis mi prijde, ze tento postup neni pro kazdeho, protoze kdo to nezazil v tom detstvi, prijde mu to mozna uz moc „ekl“. Ale v osmdesatych letech a driv se ty plastove pytle opravdu nepouzivaly, vnitrni nadoba kose je z pevneho plastu a ma ucho (klasicky kbelik). Zkuste to .)

  7. Já už jsem z těch pytlů úplně zpytlovatělá. Takže i já s nimi končím. Na dno koše reklamní leták a k popelnici pěkně s celým odpadkáčem, tak jako kdysi. Ještě si to matně pamatuju 🙂

Zanechte nám komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Share688
Tweet
Pin
WhatsApp
688 Shares