Jedna za druhou. Den co den. Měsíce. Celé roky. Tak létají do koše použité plenky v domácnosti s malým škvrnětem. Většina českých rodin přitom do odpadu hází nejčastěji běžné jednorázovky. S nimi se ale pojí hned několik nelibých environmentálních statistik. Jedna z nich vysledovala, že za své zabalené období vyprodukuje miminko v průměru 1 tunu špinavých jednorázových plen. Fíha. Nevinný drobeček tak od prvních hodin svého života nese břímě vydatného znečišťovatele planety.

Právě ekologie, ale také zdraví a finanční stránka věci, dnes vrací některé rodiče k tradici látkových plen. Jak si vlastně vedou v porovnání s konvenčními jednorázovkami? Stojí látkování, ze kterého si naše vlastní maminky rvaly vlasy, skutečně za to? A jaké české látkové pleny nám doslova učarovaly? Lačníte-li po odpovědích, račte skrolovat na zbytek dnešního plenkového článku.

 

Bim! Plenkový duel začíná

Nejdříve si dobře osaháme oba typy plenek. Srovnáme je na třech zásadních rovinách: ekologické, zdravotní a finanční. Berte však na vědomí, že srovnání je orientační. K posouzení by se dalo vyšťourat daleko více faktorů. To je ale úloha komplexních studií a ty by se nám do článku nevtěsnaly. Pojďme tedy plenky okouknout z těch nejkritičtějších úhlů.

Ekologie

Oba druhy plen, pratelné i jednorázové, nastřádají za svůj životní cyklus určitý počet černých eko-puntíků. Pokud jste si mysleli, že skóre látkovek je v tomto ohledu průzračně čisté, nenechte se mýlit. I při jejich výrobě se spotřebují suroviny a energie. Ovzduší také od nich schytá určitou míru znečištění. Údržba plenek vyžaduje vodu a prací prostředky. A na konci svého života se i ony proměňují v obtížný odpad, se kterým je třeba naložit. Srovnání obou druhů plen tedy není tak jednoduché a je třeba zvážit mnoho proměnných.

1. Které jsou zelenější při výrobě?

Konvenční pleny:

• Materiály na konvenční plenky pochází převážně z ropy. Při výrobě jednorázových plen se používá také obrovské množství dřevěné buničiny, plastů (z ropy), vody a ekologicky pochybných chemikálií jako je chlor.¹
• Také vnitřní vrstvu konvenčních plen tvoří z části ropný derivát – mistr mezi absorbenty – polyakrylát sodný, známý také jako SAP. Větší zbytek jádra je vyrobený z celulózy. Na roční spotřebu plen jednoho miminka podle odhadů padne 4 a půl stromu. Celosvětově k zemi kvůli těmto plenkám klesne až 1 miliarda stromů. Každičký rok.²

Látkové pleny:

• Většina materiálů na výrobu látkových plen pochází z přírody.
• Mezi obnovitelnou surovinu patří bavlna. Na dvouroční zásobu látkových plen se spotřebuje kolem 10 kilogramů bavlny. Reputace bavlníku je ale dost mizerná. K jeho pěstování se totiž používá velké množství pesticidů a insekticidů. Ty se dostávají do vody, půdy, ohrožují pracovníky bavlněného byznysu a zbytky toxických látek pronikají také do oblečení a dalších bavlněných výrobků. Při posuzování ekologičnosti látkových plen je tedy třeba brát v potaz, z jaké bavlny pochází. Zodpovědní výrobci dnes volí biobavlnu. Ta se pěstuje v etických podmínkách, bavlníky rostou co nejpřirozeněji a bez rizikových chemikálií.
• Využívá se také bambus, což je rychle rostoucí a snadno obnovitelná surovina. Popularitu pro svou udržitelnost získává také konopí.
• Nepromokavé svrchní vrstvy moderních látkových plen jsou vyrobeny také z materiálů derivovaných z ropy. Určité množství se pak spotřebuje i při samotném výrobním procesu.

Většina studií došla k závěru, že výroba látkových plen je šetrnější než výroba těch konvenčních. Rizikové látky z pěstování bavlny se dají eliminovat příklonem k biobavlně, toxickým složkám z výroby konvenčních plenek se ale vyhnout nedá. Uvádí se, že ke vzniku jednorázových plen je nutný až desetinásobek surovin, trojnásobek energie a také znečištění vzduchu je vyšší než při výrobě plen látkových.^3 4

2. Jakou stopu zanechávají během používání?

Konvenční pleny:

• Jejich “služební život” je kratičký. Svůj potenciál naplní během pár hodin. Hned poté se mění v odpad. Během svého produktivního období tedy nestihnou napáchat žádnou ekologickou zátěž.

Látkové pleny:

• Doprovodí prcka po celé plenkové období. Když jsou rodiče při jejich údržbě svědomití, do stejné plenky mohou balit i další sourozence. Jedna taková plena tak za roky svého života projde dlouhým kolotočem praní, sušení a žehlení.
• Zatímco jednorázovky jsou tedy energeticky náročné při výrobě, látkovky je svou energetickou spotřebou dohánějí právě v této fázi. V některých srovnáních látkové plenky vycházejí celkově energeticky dokonce hůře než jednorázové.⁵ Tady ale záleží na samotných rodičích. Spotřebu energií mohou sami regulovat. Například sušením na slunci místo v sušičce nebo praním v dostatečných objemech nebo společně s dalším dětským prádlem.
• V potaz musíme vzít také spotřebu vody a prací prostředky. I zde mají dospěláci možnost volby. Pokud sáhnou po šetrných pracích přípravcích, životnímu prostředí nepřitíží.

Zde nasbíraly černé puntíky látkové pleny a to především v energetické spotřebě. Není se ale čemu divit. Jejich životnost mnohonásobně převyšuje produktivní kariéru jednorázovek. Selský rozum nám však jednohlasně napoví, že šetrnější přece jen bude koupit a opečovávat několik plen dlouhé roky než každý den pořizovat a vyhazovat štos jednorázových. Ale nepředbíhejme.

3. Které nakládají lépe s dětskými “nadílkami”?

Konvenční pleny:

• Většina rodičů při přebalování použitou plenku i s obsahem zabalí a hodí do koše. S lidskými výměšky by se přitom mělo nakládat jako s nebezpečným odpadem a v některých zemích je vyhazování znečištěných plen do směsi ilegální. Bakterie z výkalů mohou totiž na skládce infikovat půdu a podzemní vodu.^6 7 Přesto je to běžná praxe.
• V některých zemích je navíc hospodaření s odpadem samo o sobě nedostatečné a s příchodem jednorázových plen vznikl obrovský problém s jejich řádnou likvidací. Důsledkem toho trpí například některá zimbabwská města. Jejich ulice jsou zamořené použitými plenami s výkaly.⁸

Látkové pleny:

• Tuhá nadílka se z látkových plen sklepne do záchodu. Zbytek se vypere. Odpadní voda prochází čističkami a riziko bakteriální infekce se tak eliminuje.

V nakládání s dětskými bobky je jasným vítězem látková plena. Splachování dětských výtvorů do záchodu by mělo být běžnou praktikou i pro rodiče, kteří používají jednorázové plenky.

4. Jakých se snáze zbavuje?

Konvenční pleny: 

• Dítě v jednorázových plenkách vyprodukuje za rok dvojnásobek odpadu než průměrný občan ČR.
  Množství klasických jednorázovek pro jednoho malého tvora na celé plenkové období kolísá mezi 4 000 a 5 000. Roční průměrná spotřeba jednorázových plenek v roce 2015 byla přitom jen v Evropské Unii přes 21 miliard!⁹ Pleny putují z koše buď do spalovny nebo končí na skládce.
• Pokud shoří, do ovzduší unikají nebezpečné dioxiny a furany a vzniká toxický popílek.
• Na skládce se ubohé balíčky povalují dlouhá staletí a během pomalého rozkladu do ovzduší uniká metan, který výrazně přispívá globálnímu oteplování.¹⁰

Látkové pleny:

• Látkové pleny naopak vytváří jen minimum tuhého domovního odpadu.
• Sada na přebalování jednoho dítka poslouží většinou i pro mladší sourozence nebo kamarády. Když se plenka opotřebí, dá se využít v domácnosti, třeba jako hadřík.
• Vkládací a čtvercové pleny z přírodních materiálů se na úplném konci života promění v kompostovatelný odpad. Zbytek, jako jsou svrch­ní kalhotky z flísu a z polyesteru, pak tvoří jen malou kopičku odpadu.

Tuto kategorii výrazně ovládly látkové plenky.

Zdraví

Většina miminek je do plenek zafáčovaná 24 hodin denně. Jejich kůže a sliznice jsou tak v neustálém bezprostředním kontaktu s plenkou (a tím, co obsahuje). Jak si tedy vedou konvenční a látkové plenky v této oblasti?

Konvenční pleny:

• Mohou způsobovat opruzeniny, ekzémy a alergie. Jemňoučká dětská kůže tak jasně reaguje na pobyt v neprodyšném vězení. 24 hodin. 7 dní v týdnu. Dlouhé měsíce a roky balíme zadečky svých nejmilovanějších do plastových balíčků. Ty přitom obsahují látky, které sice prošly výrobními normami nezávadnosti, jejich nepřetržitý kontakt s citlivou pokožkou však nemůže působit dobrotu. Ropné deriváty, syntetické parfémy či barviva nebo populární superabsorpční gely SAP. Všechny mohou plíživě přecházet do celého tělíčka a působit na jeho funkce.
• Mohou negativně ovlivňovat imunitu a reprodukční systém drobečka. Celulózové jádro z buničiny je totiž zpravidla bělené chlorem. V Evropě a USA je povolené už jen bělení bez elementárního chloru (ECF). Tato metoda sice redukuje množství jeho sloučenin uvolněných do prostředí, využívá však oxid chloričitý. Zcela bez chloru se tedy neobejde.¹¹ A právě s touto látkou je spojen vznik dalších postrachů – dioxinů. Kromě toho, že mohou být toxické pro vodní tvory, některé z nich mohou ovlivňovat imunitní a reprodukční systém člověka a 1,4-dioxane je dokonce označován za karcinogen.¹²
• Nízká prodyšnost plenky může být příčinou vyšší teploty šourku u chlapečků, která by mohla přispívat k mužské neplodnosti.¹³ U děvčátek se pak hovoří o spojitosti se záněty močových cest.¹⁴

Látkové pleny: 

• Při správném intervalu přebalování přispívají k omezení plenkové dermatitidy (opruzenin), protože jsou prodyšnější a neobsahují rizikové chemické látky. Obrací se k nim proto zejména rodiče dětí s citlivou pokožkou, atopickým ekzémem či alergiemi.
• I v oblasti infekcí sliznic se látkové pleny prokazují jako lepší volba. Přírodní materiály jsou prodyšnější a uvnitř pleny se tak netvoří taková výheň jako v klasické jednorázovce. Látkovky vedou rodiče k častějšímu intervalu přebalování, čímž se riziko množení bakterií také přirozeně snižuje.
• Mají pozitivní vliv na správný vývoj kyčlí. Látkové pleny vytvářejí pro novorozence a kojence tzv. přirozeně abdukční balení. Jde o přebalení, při kterém mají nožičky miminka správné postavení kyčlí.

Látkové pleny se rizikovým syntetickým látkám zpravidla vyhýbají a jejich velkou výhodou je právě minimalizace zdravotních rizik. Dítko se v nich nepřehřívá, vznik opruzenin i infekcí močových cest se snižuje.

Finance

Kalkulačku k ruce. Nyní hodíme řeč o penězích.

Konvenční plenky:

• Novorozenému miminku se na zadečku vystřídá až 10 plenek denně. Starší škvrňata by pro dostatečnou hygienu měla být přebalována 6krát či 7krát denně. Zhruba od druhých narozenin prcek přestává používat plenky přes den a další půlrok už mu stačí jen plenka na noc. Suma sumárum, plenkové období jednoho čerstvého človíčka spolkne zhruba 4800 jednorázových plen. Uf.
• Cena za běžnou jednorázovku se pohybuje mezi 4 a 8 korunami. Když jako průměr vezmeme 5 kaček, celkové náklady na přebalování dítěte se vyšplhají na necelých 24 000,- Kč.¹⁵
• P.S. Kdybychom chtěli být opravdu všeteční, připočítali bychom dalších pár set za dopravu na pravidelné plenkové nákupy.

Látkové plenky:

• Počáteční investice do sady látkových plen od narození po nočník se pohybuje v průměru kolem 10 000,- Kč.  K látkovým plenkám je pak třeba připočíst náklady na praní.
• Pračka na jedno praní spotřebuje kolem 50 litrů vody (úspornější pračky i méně, ale pro plenky využíváme raději programy s předpírkou, které spotřebu zvyšují). Průměrná cena vody v ČR činí letos 91,20 korun za m3.¹⁶ Náklady na vodu za jedno praní tak činí cca 4,6 Kč.
• K tomu připočteme náklady na elektřinu. Pračka v energetické třídě A+ spotřebuje 0,85 kWh za jeden prací cyklus. Průměrná cena elektřiny pro domácnosti je v současné době kolem 5,80 Kč / kWh.¹⁷ Jedno praní tedy vyjde na 5,- Kč.
• Náklady na prací prostředky jsou různé. Na našem e-shopu se ekologické prací přípravky pohybují v rozmezí od 6 do 20 Kč za prací dávku. Ještě levněji pak vychází výroba mýdlového slizu. Recept na jeho přípravu jsme sepsali tady. Prací dávka s ním vychází cirka na 3 koruny.
• Jeden prací cyklus celkově vyjde na 13 – 30,- Kč, dle typu pračky a zvoleného pracího prostředku. Pokud budete prát každý třetí den po dobu dvou let, pak pleny projdou cca 260 pracími cykly. Náklady na praní se tedy vyšplhají v průměru na 5590,- Kč za dva roky přebalování. Nebereme přitom v potaz skutečnost, že pračku s plenami můžete případně doplnit dalším prádlem a že si můžete zvolit z levnějších eko prostředků na praní. 🙂
• Když tedy sečteme počáteční investici 10 000,- Kč s průměrnými náklady na praní. Vyjde nám suma za přebalování jednoho špunta na 15 590,- Kč.

Látkové plenky tedy vychází zhruba o 9 tisíc korun levněji. Vyšší vstupní investicí se tedy nenechte odradit. Pokud se o plenkovou výbavu budete slušně starat, můžete ji navíc odprodat známým nebo přes bazar. Investice do látkovek se tak zase o něco sníží. Náklady na látkové plenky rapidně klesají také pokud je použijete pro více dětí. Vstupní investice pro přebalování dalších potomků mohou pak být téměř nulové.

Srovnání mluví za vše. Látkujte, pokud můžete

Výroba konvenčních jednorázovek spotřebuje daleko více přírodních zdrojů a při produkci znečišťuje planetu toxickými látkami. Velkou zátěž pro životní prostředí představují také ve své odpadové fázi. Než se rozloží na skládce, zestárne hned několik generací. Finančně se v porovnání s látkovými plenami výrazně prodraží. A škodit pak mohou také tomu nejcennějšímu – zdraví miminka.

Většina materiálů látkových plen pochází z přírodní říše, z obnovitelných surovin. Také s látkovkami je spojena velká spotřeba vody a energie (obzvlášť při jejich udržování) a také tyto plenky mají na triku produkci skleníkových plynů. Velkou část negativní bilance látkových balíčků mohou ale ovlivnit rodiče malých plenkonosičů. Praním na 60 stupňů (místo 90), sušením na šňůře (místo sušičky) a využitím stejných plen i na druhé dítě mohou snížit jejich dopad na globální oteplování až o 40 %.¹⁸

I kdyby nakonec oba druhy plenek měly stejný dopad na životní prostředí, stačí si porovnat základní čísla. Za plenkové období spotřebuje jedno dítko až 5 000 jednorázovek zatímco látkových plen drobkovi stačí 15 až 25.¹⁹ My tedy jednohlasně fandíme týmu látkových plen. A máme skvělou zprávu. Své sympatie jsme konečně zhmotnili v činy. Do virtuálních košíků si tak u nás konečně můžete přihodit i látkové pleny. Třikrát hurá!

Do oka nám padly české látkové pleny Bamboolik

Život jim vdechla podnikavá Zuzka Hloušková. Když se stala matkou, chtěla zadečky svých dětí svěřit látkovým plenkám. Nabídka na trhu ji ale zklamala. Vymyslela tak plenky vlastní a od roku 2012 je do českých i evropských rodin šíří pod jménem Bamboolik. A dělá to opravdu skvěle.

Jak už víme, látkové plenky samy o sobě radikálně snižují produkci jednorázových odpadů. V Bambooliku šli ale ještě dál. Šetrně našlapují při každém kroku výroby. Místo toho, aby si plenky nechali šít levně v Asii (jak to dělá spousta výrobců), podporují českou výrobu.

Plenky Bamboolik tak tvoří české švadlenky, téměř z poloviny navíc v chráněných dílnách na Moravě. Ani materiály na výrobu si v Bambooliku nenechávají dovážet přes půl planety. Čerpají je lokálně, jak jen to jde, a za jejich bezpečnost ručí normy OEKO TEX Standard 100. Jasný postoj zaujali také k bavlně. Konvenční způsob jejího pěstování nepodporují a měkoučké pleny šijí z biobavlny. Na velké spoustě jejich plenek navíc můžete zbystřit přední světový certifikát GOTS. Produkty balí do recyklovaných krabic a švadlenky při šití zachází s materiály tak, aby vyprodukovaly co nejméně zbytků.

Přebalování s Bamboolikem má styl a zvládne ho i tatínek

Představy o nekonečném vyváření a žehlení můžete rychle zahnat. Bamboolikovy látkovky sice odkazují na tradici našich maminek, jdou ale s dobou. Žádné ruční drhnutí se s nimi nekoná, jejich údržbu s klidným srdcem svěříte pračce. Systém látkového přebalování může na první dojem působit strašidelně a komplikovaně. Sami jsme si ale vyzkoušeli, že s Bamboolikovými inovacemi je to hračka. Dívejte.

Jak jejich látkové pleny fungují?

Základem je nepropustná vnější vrstva. Tu suplují svrchní kalhotky na patentky nebo na suchý zip. Pro větší dítka jsou to pak tréninkové kalhotky. Svrchňáčky jsou voděodolné, přitom prodyšné a pokožka pod nimi může volně dýchat. Vyrábí se z podobného materiálu jako funkční sportovní oblečení.

Velikost svrchních kalhotek snadno přizpůsobíte přesně vašemu miminku, doprovodí ho tak od narození až po nočník. Svrchňáčky následně jednoduše vystelete tvarovanou plenkou s kapsou, tu mají i v biobavlněné variantě.Sami si pak můžete regulovat savost celého přebalení a do kapsy vložit další krátkou, dlouhou či klasickou čtvercovou plenu.

Separační plenky ušetří práci

Geniálním výmyslem jsou separační plenky. Obzvlášť u těch nejčerstvějších miminek usnadní přebalování a ochrání svrchní kalhotky před znečištěním. Na přejezdy k prarodičům nebo jiné druhy výletování jsou pak skvělé jednorázové vkládací plenky z celulózy.

Pleny “Vše v jednom” pro rušné dny

Pro hektické dny stvořili v Bambooliku plenky typu “Vše v jednom” neboli AIO (All in One). Svého mrňouska do nich naducnete stejně rychle jako do klasických jednorázovek. Ty s dotykovou vrstvou z flísu drží zadečky v suchu, a hodí se tak pro novorozená miminka nebo na noc. Dotykovka z bambusu je naopak skvělá pro větší děti, těm pomůže s tréninkem na nočník. Stejně jednoduché je s Bamboolikem i přebalování na noc.

Plenkové plavky pro vodní hrátky

A mají i plenkové plavky! V několika velikostech a hravých designech. Prcky, vás, i ostatní účastníky vodních hrátek ochrání před „velkou“ nehodou. V případě havárie se dají sundat rychlostí blesku a i o jejich údržbu se postará pračka.

Famózní design

Že jsou plenky Bamboolik stylové, jsme tu už párkrát zmínili. Jenže oni vypadají tak božsky, že to musíme zopakovat! Maminky i miminka se shodují, že přebalování s ledními medvídky a liškami jde mnohem lépe než bez nich. Krásně vyladěné vyrábí v Bambooliku i nepromokavé přebalovací podložky a světe div se, eleganci zvládli dodat i pytlům. Omrkněte třeba tenhle na skladování plen, no není krásný? Mezi další doplňky pro spokojený život s miminkem patří i síťové vaky na praní drobného prádla, vložky do podprsenky pro kojící maminky, menstruační a slipové vložky, nebo pratelné ubrousky z bambusu a biobavlny.

Plenky – stejně jako naše planeta – nejsou na jedno použití

To je motto, které protíná celou značku Bamboolik, a nám je přirozeně sympatické. Pokud se vaše rodina rozrůstá, zkuste její nejnovější členy balit do látkových plen. Je to volba, která bude hýčkat nejen zdraví miminka, ale nezanedbatelně pomůže také životnímu prostředí i financím celé rodiny.

Jestliže z látkového fáčování máte přece jen trochu trému, nic se neděje. Zkuste to krůček po krůčku. Kombinujte. Třeba se vám povede jednorázovky omezit jen na obtížnější situace. I v takovém případě ale raději volte ekologické jednorázové pleny. Ty nebělené chlorem, bez obsahu dráždivých parfemací a absorpčních gelů skladujeme v téhle poličce. V porovnání s konvenčními plenami jsou přívětivější ke zdraví miminka a na skládce ze rozpadají mnohem rychleji.

 

Plenkové téma je opravdu komplexní. Člověk by ani neřekl, kolik otázek se k přebalování miminkovských zadečků vyrojí. Ale nebojte. Jsme v tom s vámi. I my jsme malinko tápali, když jsme se po látkovkách teprve rozkoukávali. Prošli jsme ale školením, všechny načechrané přebalovačky jsme si pořádně ohmatali a jsme připraveni své zkušenosti předat dál. Těšte se proto na další články, videa a tipy, které vám usnadní výběr i používání látkových plen. Pokud se naopak už s moderními látkovkami nějaký ten pátek přátelíte, nebojte se zkušenosti sdílet v komentářích. Třeba tak i vy pomůžete dalším rodičům na vážkách. Přejeme vám při šetrném strojení zadečků hodně zábavy a trpělivosti. A vězte, že každý bobek do látky těší jak planetu, tak pokožku vašeho drobečka.

Prosíme, sdílejte článek se svými přáteli. Každá plena se totiž počítá: