7 komentářů Přečtete za: 5 min

Kosatky – novodobí otroci zábavního průmyslu

Kosatka dravá je fascinující tvor. Patří mezi delfíny, ale je mnohem větší, stvořená pro lov s ohromnou silou a chytrostí. Zároveň je obdařená obrovskou inteligencí a bohatým emocionálním životem. Kosatky dravé tvoří početné rodiny založené na matriarchátu, které spolu zůstávají až do smrti. Loví ve skupinách a vychovávají své mladé. Obvykle mají vlastní jazyk a udržují velice blízké vazby. Celá desetiletí jsou však lidmi loveny přímo z jejich přirozeného prostředí. Násilně odtržené od svých matek, dlouho transportované do synteticky upravených malých nádrží, kde za “mrtvé” jídlo slouží pro lidské pobavení. Kosatky jsou novodobí otroci! My jsme je uvěznili a my bychom je měli také osvobodit.

O kom to mluvíme? 

Kosatka dravá (Orcinus orca), známá také jako velryba zabiják/Killer whale/Orca je jednoznačně největším zástupcem čeledi delfínovitých. Narozdíl od svých roztomilých příbuzných je ale všestranným predátorem (apex predator), který nemá přirozeného nepřítele a stojí tudíž na samém vrcholu mořského potravního řetězce. Člověk je jediné skutečné nebezpečí, kterého by se měly kosatky bát.

Kosatky jsou kosmopolitní tvorové a obývají většinu mořského světa. Je možné je najít ve všech světových oceánech, ale nejznámější a nejvíce studované populace žijí na severozápadě Pacifiku.

Jako druh se kosatky živí řadou ryb, mořských savců, želv a ptáků, ale jednotlivé populace se specializovaly na krmení určitým druhem kořisti.

“Rezidenti”, “přechodné” a “pobřežní” kosatky

Dle způsobu obživy a vybraných lokalit pro život můžeme kosatky rozdělit na 3 hlavní kategorie.

 Kosatky denně uplavou víc jak 100 km, ty  “přechodné” až 160 km.

Rezidenti” se drží na jednom místě, zůstávají ve vnitrozemských nebo blízkých pobřežních vodách, mají svůj stálý “revír” a v této lokalitě také loví, zejména ryby. Na pacifickém severozápadě se jedna skupina kosatek živí výhradně lososem.

Druhá skupina, známá jako „přechodné“, se živí pouze mořskými savci. Přechodné kosatky se pohybují takřka neustále a nemají jedno stálé místo pro svůj život.

Třetí populace, známá jako „pobřežní kosatky“, obývá vodu hluboko za pobřežím. Jsou poměrně málo známé, ale nedávná pozorování ukazují, že důležitou součástí jejich stravy jsou žraloci1

Kosatky jsou vysoce inteligentní, byly u nich pozorovány složité sociální interakce a každá populace má svou vlastní „kulturu“ úzce spojenou se zdrojem potravy, loveckým stylem a komunikací. Přestože rezidenti, přechodní obyvatelé a pobřežní kosatky jsou členy stejného druhu, nebylo pozorováno, že by se křížily. Dokonce dle vědců nedochází ani ke vzájemné komunikaci, spíš se vyhýbají.

Velice unikátní je hřbetní ploutev. Podle posledních studií je každá originální jako lidský otisk prstu. Dá se tak identifikovat každý jedinec. Navíc, ohnutá hřbetní ploutev je typický znak kosatek držených v zajetí. Jistě si vzpomínáte na kosatku Keiko, která hrála ve filmu Zachraňte Willyho.

Příběh Keiko

Po úspěchu filmu s romantickým koncem nenechal osud hlavního hrdiny tisíce lidí chladnými. Po skončení natáčení žil Keiko v malé nádrži v Mexiku a trpěl mnohými nemocemi. Pod vedením Mezinárodního projektu na ochranu mořských savců vznikla Nadace Free Willy – Keiko. Ta vystavěla nejmodernější záchranné a rehabilitační zařízení v pobřežním akváriu v Newportu v Oregonu, kam byl Keiko převezen, aby ho přivedli zpět ke zdraví. Jakmile byl Keiko zdravý, byl letecky dopraven do velké oceánské mořské ohrady ve svých domovských vodách na Islandu. Tam plaval na otevřeném Atlantském oceánu, často za doprovodu divokých velryb. Keiko byl první zajatou velrybou, která se kdy vrátila do svých domovských vod. Prožil svůj život bez stresů a životních nebezpečí v betonové nádrži. Bohužel se mu nepovedlo začlenit do některého z kmenů a nikdy nenašel svou původní rodinu. Keiko nakonec zemřel na zápal plic v Norsku. Jako svobodný prožil 5 let.

https://www.youtube.com/watch?v=oTt3VVXgozQ

Rodinné společenství vedeno najstarší matkou

Kosatky jsou sice apex predátoři, ale mají silné rodinné vazby se složitou sociální strukturou založenou na matriarchátu. Rodinu vede nejstarší matka a po jejím boku žijí celý život její příbuzné, zejména samice, dcery, vnučky a pár samců. Obvyklá rodina čítá v průměru 6 členů, ale jsou známé i případy s desítkami jedinců.

Vzhledem k vysokému věku dožití, až 90 let u samice, spolu žijí i 4 generace. Rodina se nikdy netříští a jednotliví členové se vzdalují jen na několik hodin. Vědci pozorovali, že členové rodiny se navzájem neustále dotýkají, udržují tak svoji vzájemnost a blízkost. Příbuzné rodiny tvoří “pody” čili kmeny, ty se vzájemně potkávají a udržují živý kontakt důležitý zejména pro udržení reprodukce, která u volně žijících kosatek prudce klesá důsledkem klimatických změn a nedostatkem potravy.

Samice kosatky se dožívají 90 let a samci 70 let. U kosatek držených v zajetí je to v průměru jen 40 a 20 let.

Fascinující je fakt, že rodiny uvnitř kmene mají podobný dialekt, ale každý mluví vlastním originálním jazykem2. Díky dobrovolníkům a vědcům je tak možné jednotlivé rodiny identifikovat a dlouhodobě sledovat. Kosatky násilně vylovené a odtržené od rodin je díky tomu možné vrátit do jejich původního prostředí k jejich příbuzným.

Příběh Corky

V roce 1993 se podařilo doručit nahrávku rodiny uvězněné kosatky Corky. Ta téměř po 30 letech mohla slyšet své příbuzné.

https://www.youtube.com/watch?v=TzqI2HT3c9U

Corky (1969) je 55letá samice kosatky v SeaWorld San Diego. Je to nejdéle v zajetí držená kosatka na světě, je největší samicí kosatky v zajetí a je druhou nejstarší kosatkou, která kdy byla vystavena veřejnosti3. Nyní je jedinou přeživší ze zajatých obyvatel severu. Víc o boji za svobodu Corky zde.

Jsou kosatky pro člověka nebezpečné?

Člověk není nijak pro kosatku zajímavý. Neexistují případy, kdy by volně žijící kosatka dravá úmyslné napadla člověka a zranila ho. Vypadá to tak, že naše vůně jim není blízká. Kromě toho kosatky, zejména rezidenti, mají tendenci držet se striktně svého jídelníčku i za cenu hladovění a smrti.

Člověka kosatky zpravidla nenapadají, ale bylo zaznamenáno několik málo případů, kdy kosatky napadly člověka či malou loď poté, co si je spletly se svou oblíbenou kořistí. Po rozpoznání omylu svůj útok vždy okamžitě ukončily4.

Pouze u kosatek chovaných v zajetí se vyskytlo několik případů, kdy kosatky napadly personál mořského akvária5. Jsou známé celkem čtyři fatální napadení kosatkami.

V roce 2020 však bylo popsáno a evidováno i několik zjevně cílených útoků kosatek na lodě v oblasti okolo Gibraltarského průlivu6. Toto chování je ale nové, dříve nebylo zaznamenáno.

Kosatky držené v zajetí zabily do roku 2020 4 lidi. Naproti tomu v mořském vězení zemřelo vinou člověka 129 ze 166 držených kosatek od roku 1961.

Příběh Tilikuma

Byl největší kosatkou v zajetí, vážil 5,6 tuny a měřil přes 6,7 metru na délku. Když mu byly jen 2 roky, byl v roce 1983 zajat a unesen od své rodiny z oceánského domova poblíž Islandu. Od té doby svou rodinu nikdy neviděl. To byl začátek jeho živé noční můry, která vyústila do změny jeho chování, agrese vůči lidem a třem úmrtím.

21. února 1991 upadla trenérka Sealandu, Keltie Byrneová, do bazénu. Kromě Tilikuma tam plavaly další dvě kosatky. Stáhli ji na dno výběhu, vzájemně si s ní hráli, až se nakonec utopila. Zaměstnancům Sealandu trvalo dvě hodiny, než její tělo vytáhli. Byla první ze tří lidí, kteří byli zabiti kvůli Tilikumovu uvěznění, stresu a frustraci.

Majitelé SeaWorld poté rychle zakoupili Tilikuma pro šlechtitelský program mořského parku, očividně jeho pověst agresora a vraha příliš neřešili. Tilikumovo sperma byla použito k vytvoření rodiny kosatek a nyní má jeho geny 54 % kosatek SeaWorld.

https://www.youtube.com/watch?v=LIaPYzKxAcE

Stres v zajetí vedl Tilikuma k neobvyklému opakujícímu se chování, sebepoškozování a také způsobil, že pokračoval v agresi vůči lidem, což stálo další dva životy – Daniel P. Dukes v roce 1999 a Dawn Brancheau v roce 2010. Dle dostupných informací Daniel zemřel na podchlazení, ačkoliv se na jeho těle našly kousance i pohmožděniny. Smrt Dawn Brancheau ale otřásla světem. Byla to jedna z nejschopnějších trenék kosatek a s Tilikumem pracovala léta. Dle dostupných informací, soud je ale nezveřejnil, byla Dawn oskalpována, měla početné zlomeniny, pohmožděniny a umřela na utonutí. Od roku 2010 je proto zakázáno plavat s kosatkami v nádržích.

Tři úmrtí ve spojitosti s Tilikumem způsobila, že byl vyloučen z představení a vystupoval už jen sporadicky. Jeho psychický i zdravotní stav se natolik zhoršil, že zemřel 6. ledna 2017 v SeaWorld, sám, opuštěný.

Hrozby, které číhají na kosatky ve volné přírodě

Ačkoliv je kosatka dravá na vrcholu potravinového řetězce a bojí se jich i velký bílý žralok, neznamená to však, že by na ně nečíhaly nástrahy a nebezpečí. Asi nejzásadnější jsou:

  • činnost člověka a rybolov,
  • klimatické změny,
  • kontaminace vod,
  • zotročení v zábavních parcích.

Kosatky, zejména rezidenti, se živí obvykle jen jedním druhem ryb. Jejich výlov a úbytek v důsledku klimatických změn a znečištění způsobuje snížení reprodukčních schopností. Nejen, že mají problém počít, ale také své mladé donosit. Tranzitní čili “přechodné” kosatky jsou na tom lépe, protože mají větší variabilitu v oblasti výživy.

Kontaminace vody jedovatými látkami oslabuje reprodukční schopnosti i další funkce organismu kosatek.

Zábavní průmysl aneb jak ponížit a zotročit inteligentní tvory

Pro svou chytrost, půvabný vzhled a trénovatelnost se kosatky staly oblíbeným terčem zábavního průmyslu. Vylovit živou kosatku, dopravit ji do akvária je výnosným byznysem a také výzvou. Jen mizivé procento kosatek ale lov a transport přežije.

Rodiče, matky a příbuzné vždy své mladé chrání. Za léta výlovu se naučily stahovat sítě svými těly, aby mladé kosatky mohly ze zajetí utéct. Ulovit živou kosatku je navzdory snahám člověka pořád velice náročné, stejně náročné a nákladné jako ji udržet při životě více prostředky během několikadenního transportu.

Na výlov kosatek v roce 1970 v Puget Sound vzpomínají tamní obyvatelé dodnes. Byl to nejbrutálnéjší lov kosatek, který lidstvo pamatuje. Více než 90 kosatek bylo pronásledováno a nahnáno ohlušujícími výbušninami, motorovými čluny a letadly do sítě o rozloze tří akrů v Puget Sound, hlubokém vstupu do Tichého oceánu u pobřeží Washingtonu. Vedle najatých únosců byl Terry Newby, mladý výzkumník mořských savců. Ve strachu a zoufalství kosatky marně hledaly cestu ven. Jejich zběsilé výkřiky se ozývaly nad zátokou a byly slyšet na míle daleko. Ječení a výkřiky byly tak strašlivé a ohlušující, že Dr. Newby říká, že je slyší ještě dnes7.

https://www.youtube.com/watch?v=-zXMxBtBPJo

O výlovu kosatek vznikl i srdcervoucí dokument chronologicky monitorující temnou historii jejich lovu –  The Dark History of Killer Whale Captures.

Mrknout na dokument  

První vylovená kosatka, Wanda, byla uvězněná v listopadu 1961 sběratelskou posádkou z Marineland of the Pacific a během následujících 15 let bylo pro tento účel z tichomořských vod uneseno a zotročeno přibližně 60 nebo 70 kosatek8.

Když americký zákon o ochraně mořských savců z roku 1972 účinně zastavil lov pacifických kosatek, byly kosatky loveny v islandských vodách9.

Od roku 2010 je legální jejich výlov už jen v ruských vodách. Zařízení ve Spojených státech, jako je SeaWorld, však neloví divoké kosatky už více než 35 let a dokonce zastavili i program jejich reprodukce, což je velké vítězství odborníků a dobrovolníků.

Aktuální stav

Více než 3 000 velryb a delfínů žije v zajetí po celém světě a z toho kolem 60 kosatek. Všichni tito jedinci jsou inteligentní a emoční tvorové s jedinečnou osobností a takové zacházení s nimi je prostě nepřijatelné!

Zde je odkaz na celý seznam vězněných kosatek pro lidskou zábavu.

Příběh Lolity

Čtyřletá kosatka jménem Tokitae byla brutálně odebrána své matce v Puget Sound a převezena do mořského akvária v Miami, kde byla umístěna do nádrže dlouhé 30 stop a přejmenována na Lolitu. Psal se rok 1970 a od té doby tam žije. Lolita je nejstarší žijící kosatka v zajetí v nejmenší nádrži pro kosatku na světě10.

Existuje několik skupin, které se pokoušejí Lolitu vysvobodit z jejího vězení. Jde o nejmenší nádrž pro kosatku na světě, která navíc porušuje předpisy ministerstva zemědělství o mořských akváriích v Miami. Síť Orca navrhla dokonce plán, jak Lolitu propustit do přechodného oceánského útočiště v jejich původních vodách na severozápadě Pacifiku a následně ji spojit s její rodinou, která dosud žije.

Lolita se připojila k další jižní rezidentní kosatce jménem Hugo. S Hugem žili spolu 10 let až do jeho sebevraždy v roce 1980. Od té doby žije Lolita sama a už tak těsnou nádrž sdílí s párem delfínů.

Od jejího prvního vystoupení desítky lidí a organizací po celém světě bojují za její propuštění. Každý rok se organizuje i Miracle March – protestní pochod za její svobodu.

https://www.youtube.com/watch?v=urxkembv2ag

Záchranné útočiště – budoucnost pro důstojné dožití?!

Kosatky držené v zajetí po desítky let ztratily přirozené schopnosti a instinkty. Není je tedy možné jen tak vypustit do volné pŕírody. Naopak, je důležité jim vytvořit bezpečné místo, kde se znovu mohou sladit s přírodou, mořskými proudy a začít znovu lovit.

Asi nejznámější je The Whale Sanctuary Project, jehož hlavním cílem je vytvořit modelové přímořské útočiště, kde mohou být velryby a delfíni rehabilitováni, nebo mohou trvale žít v místě co nejbližším jejich přirozenému prostředí, samostatně a v blahobytu.

Bohužel, kromě Keiko, se zatím žádnou jinou kosatku rehabilitovat, nebo vypustit do volné přírody nepodařilo. A je třeba to změnit!

Zapoj se taky a pomoz osvobodit kosatky!

Ačkoliv nejsme přímořská země, osud kosatek by nám neměl být lhostejný. Tak inteligentní a citlivá zvířata nepatří do umělých a malých akvárií a nádrží jako otroci lidí pro povrchní zábavu. Jsou to dominanty oceánů a moří a patří do volné přírody, svobodné a volné.

Projektů na záchranu volně žijících i vězněných kosatek dravých jsou desítky, stačí si hodit klíčová slova “rescue” a  “orca” do vyhledávače a uvidíte.

Tady jsou odkazy na ty zřejmě nejzásadnější:

  1. http://savedolphins.eii.org/campaigns/kwr/
  2. https://www.bornfree.org.uk/marine-captivity
  3. https://us.whales.org/support/
  4. https://support.peta.org/page/2042/action/
  5. https://www.savelolita.org/

Pomoct můžete podepsáním petice, dárcovstvím nebo šířením informací. Vše se počítá!

Na které dokumenty je dobré hodit očkem?

Pokud vás téma kosatek držených v zajetí zajímá, určitě doporučuji minimálně tyto tři dokumenty:

Sice vás zanesou do světa utrpení a bolesti těchto překrásných stvoření, ale právě tam pochopíte, jak výjimečné kosatky jsou a jak moc potřebují naši pomoc a ochranu.

Prosíme, sdílejte pravdy o kosatkách v zajetí, ať jim může pomoci co nejvíce lidí:

 

Zdroje důležitých tvrzení   [ + ]

Markeťák, blogger a ailurofil (milovník koček). Posledních 15 let se věnuje chovu domácích koček a svoje zkušenosti předává dál. Jeho věrnými spolupracovníky jsou kočky Bella, Aimme a kocouři Robin a Grimm, které můžete vidět na WildsCats.com. Lucián žije jako raw vegan/frutarián, má rád jógu, běh a dálkové pochody. Miluje chůzi (ideálně barefoot) a proto omezuje dopravní prostředky, výtahy a eskalátory. Bojuje s plasty a odpadem v domácnosti. Vyhledává alternativní divadlo a výstavy a rád se lekne dobrého hororu či sci-fi.

7 komentářů

  1. MOC děkuju za zveřejněný článek o kosatkách!
    Je neskutečné, že v 21. století se toto ještě děje a nejen kosatkám…
    Snad současná složitá doba nastaví lidem zrcadlo, že nejen pro nás je karanténa náročná. Děkuji!

  2. diky za tenhle clanek, mnoho lidi o tomto tematu nevi, osveta je opravdu potreba. u nas to samozrejme neni takovy problem ale v zemich s pristupem k mori se jedna o velice citlive tema. zabijeni zvirat pro lidske poteseni se mi opravdu hnusi.

    1. Moc děkuji, mě to téma hodné oslovilo, ačkoliv nejsme přímořská země, ale tohle prostě není správně a je potřeba lidi víc edukovat.

Zanechte nám komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Share79
Tweet
Share
Pin2