12 komentářů Přečtete za: 6 min

Jak vyrobit eko-pytlíček, který nedáte z ruky

úvodní foto

Uááá! Vlna zero waste nabírá na síle. Rádi byste na ni také naskočili a nosili do obchodu vlastní, do aleluja použitelné, pytlíčky na potraviny nebo zeleninu, ovoce a pečivo? Nebo snad pokukujete po originálním a šetrném balení dárků pro vaše blízké? Pokud máte tvořivého ducha, pojďte si vyrobit ultra jednoduchou vychytávku s praktickým využitím!

A proč se vůbec namáhat s nějakým pytlíkem? Možná vám připadá, že stačí přesedlat z igelitových sáčků na papíráky a plastový problém lidstva je vyřešen. Bohužel, není to tak. I papír má svá úskalí. Pojďme si proto oba ušáky – jednorázové pytlíky a tašky z papíru a plastu – proklepnout.  A nakonec si jednoduše ušvadlenkovat vlastní supr čupr látkový pytlík s univerzálním využitím.

Eko souboj: Zvítězí papír nad plastem?

soubojJeště před nedávnem by většina z nás v obchodě automaticky sáhla po sáčku nebo tašce z plastu. Když on se v nich ten nákup přenáší tak nějak snadněji… Nad jednorázovými plasty se ale stáhla mračna, a tak se mnoho lidí v dobré víře přeorientovalo na tašky papírové. Ostatně papír se vyrábí ze stromů, obnovitelného zdroje, a snadno se recykluje, no ne? Tak jednoduché to ale bohužel není. Dívejte:

Nejdříve plasťáci: Jak se to má s plastovými sáčky a taškami?

  • Vyrábí se z neobnovitelného zdroje, ropy.
  • Protože jsou plasty poměrně mladým vynálezem, přesné údaje o jejich životnosti nejsou známy. Víme ale, že přežijí mnoho generací. Odhady se pohybují od desítek do strašidelných 1000 let!1
  • Recyklovat je sice můžeme, ale kvalita výrobků se postupně snižuje. Po několika kolech plasty tudíž stejně skončí v lepším případě na skládce nebo ve spalovně.2
  • plasty v oceánuKromě recyklačních zařízení a skládek se spousta plastových sáčků trousí všude kolem nás. Největší paseku nadělají ve vodních tocích, mořích a oceánech. Mořští živočichové a ptáci je zaměňují za potravu, což často končí smrtí živočichů. Plasty se potravinovým řetězcem také dostávají zpátky k člověku, který konzumuje mořské živočichy obsahující mikroplasty. 🙁 A o Velkém odpadkovém pacifickém pásu už jste slyšeli? Odpadkovou “skvrnu”, čtyřikrát větší než je území Německa, tvoří z větší části právě plasty a mikroplasty.3

A co papíráci, jsou na tom lépe?

  • Papír se sice vyrábí z obnovitelného zdroje, ale…
  • Výroba papírových tašek spotřebuje třikrát více vody a vyprodukuje o 80% více skleníkových plynů než výroba plastových tašek.4
    Jeho výroba je energeticky vysoce náročná, a z velké části proto také závislá na fosilních palivech. Od kácení stromů, přepravy surového materiálu, po přeměnu papíru na tašky a sáčky a jejich distribuci k nám, lidem.
  • Při výrobě papíru se používá velké množství chemikálií, chloru a spotřebuje se obrovské množství vody.

papírová taška

  • A co s použitým papírovým pytlíkem nebo taškou? Dobrá zpráva je, že nepotištěné můžeme kompostovat.
  • Zbytek lze recyklovat. Jenže… Recyklace papíru vyžaduje o 91% více energie než recyklace plastu!5 K oddělení a očištění vláken se navíc používá koktejl nejrůznějších chemikálií a spotřebuje se další obrovská dávka vody. A stejně jako u plastů platí, že se kvalita produktů snižuje a po několika recyklacích letí papír také na skládku nebo do spalovny.
  • Spousta papíru se bohužel k recyklaci ani nedostane. Končí ve směsném odpadu, a tak se i jeho domovem stává skládka nebo spalovna. Podle nových výzkumů se zdá, že na skládce se papír nerozkládá o moc rychleji než plast. Ve skutečnosti se na skládkách nic nerozkládá rychle, chybí tam základní elementy jako voda, kyslík a světlo.6 Skládky jsou navíc považovány za vůbec největší zdroj emisí metanu. Rozklad papíru se přitom řadí mezi jeho nejvýznamnější skládkové zdroje. Kromě metanu se při rozkladu uvolňuje stejné množství CO2. A jak je známo, oba tyto plyny přispívají klimatické změně.7

Bitva bez jasného vítěze a poraženého

Oba ušáci tedy na svoji výrobu spotřebují velké množství zdrojů, vytvoří významné znečištění, jsou poměrně obtížně recyklovatelní a v poslední fázi života páchají na našem životním prostředí ohromné škody. Podle nejnovější české studie, která srovnává environmentální dopady životního cyklu několika běžných nákupních tašek, si ta papírová vede nepatrně lépe než plastová.8 V případě pytlíčků bude výsledek pravděpodobně obdobný, ale vítězství v těsném boji o ekoušáka nelze přiznat ani sáčku z plastu ani tomu z papíru.

Otázka tedy nezní, zda si vybrat papír nebo plast

ZeměZásadní je prevence vzniku odpadu, vyhýbání se jednorázovým produktům a způsob, jak se oběma druhům sáčků a tašek vyhnout. Řešení je naštěstí jednoduché a navíc stylové. Opakovatelně použitelné pytlíčky, plátěné tašky nebo síťovky teď frčí. Pokud ve vaší bezodpadové výbavě ještě chybí, připravte si jehlu a nit a zamávejte neekologickému odpadu vlastním eko pytlíčkem!

Ultra jednoduchý návod na pytlíček ve 3 krocích

DIY pytlíčkyZabalte do něj dárek pro své blízké, vezměte ho s sebou na nákup nebo si do něj hoďte ponožky, až vyrazíte na dovču. Protože je to hračka, kterou jsme zvládli i my – nezkušení švadlenkové, dali jsme pro vás dohromady návod o 3 krocích. Mrkejte.

Připravte si:

  • Látku ve tvaru obdélníku (ideálně zbytek staré látky nebo tričko, které nenosíte), my jsme použili rozměry 60 x 40 cm.
  • Šňůrku na stáhnutí. Nám stačila stará tkanička.
  • Pár pomocníků špendlíků a jeden spínací špendlík.
  • Šicí stroj nebo dvě ruce, jehlu a nit.

Krok 1: Obdélník přeložte napůl a sešijte (po rubu) dno a stranu viz obrázek. Stranu nesešívejte až nahoru, nechte cca 6 cm okraj (záleží na tloušťce šňůrky).

Krok 2: Horní nesešitý okraj založte a přišijte tak, aby se vám vytvořil tunýlek na stahovací šnůrku.

Krok 3: Pytlík obraťte švy dovnitř, na konec šňůrky připevněte spínací špendlík a protáhněte ji tunelem. Konce provázku zauzlujte a sáček je hotový!

Tip 1: Na sáček na ovoce, zeleninu nebo pečivo vám nejlépe poslouží stará záclona.

Tip 2: Pytlíček na dárky pak vyrobte třeba ze starého trika nebo povlečení.

zelený otisk chodidlaTak vezměte domácí příslušenstvo a směle do toho! Balení dárků, uchovávání potravin, nákupy a to, jak se s nimi vypořádáte, je ve vašich rukou. Je dalším krůčkem, kterým můžeme šlápnout vedle. Anebo naopak, krůčkem k o něco udržitelnějšímu životu s příměsí zero waste.

Jestli jste k němu našli inspiraci, napište nám do komentářů. Nebo se pochlubte vlastními výrobky. A pokud si na vlastnoruční výrobu přece jen netroufáte, můžete si pořídit sáčky už hotové. A že je z čeho vybírat!

Prosíme, sdílejte článek. Může k bezodpadovému životu inspirovat i vaše blízké:

Zdroje důležitých tvrzení   [ + ]

Celý duben sleva 15 % na slovenskou přírodní kosmetiku Navia
Vášnivá cestovatelka s kreativním duchem. Nenapravitelná životní optimistka. Její zapálení pro ekologii začalo u soběstačných domů. Pokračovalo v cestě k veganství. A dál roste v psaní řádků pro inspiraci ke změně a uvědomělejšímu životu. Pohání ji víra v dobro, neskutečná krása přírody, mazlení se zvířaty, běh a jóga.

12 komentářů

  1. Většinu plastových sáčků používám kvůli tomu, že jsou nepromokavé.
    Takže látkový pytlík nic nevyřeší. Nechci, aby mi prádlo na dovolené zvlhlo nebo abych z kabelky vyšrabovala ovocné pyré a pod.
    Alespoň se snažím opakovaně používat sáčky od pečiva tak dlouho, dokud nejsou děravé.

    1. Ze stejných důvodů používáme opakovaně plastové. Navíc, do čeho bych asi tak uklízela po psovi? Látkové pytlíky jsem šila od mala.

      1. Elen Pojerová – po psovi můžete uklízet do biologicky rozložitelných sáčků, které se dnes už vcelku běžně prodávají 🙂

    2. Sacky od peciva byvaji derave. Krom toho, pecivo v nich plesnivi, lepsi nakupovat pecivo rovnou do bavlnenych pytliku. Jinak nepropustne jsou Ikea sacky ISTAD, ci obdoba z DM nebo z Lidlu Daji se omyt a znovu pouzit nekolikrat. Ano, je to plast, ale myslim, ze u nas si poctive odslouzi co ma a daleko horsi jsou jednorazove plastove obaly na potraviny.
      Jinak existuji i povoskovane ubrousky na zabaleni svaciny.

      1. Na pečivo jsem si pořídila bavlněný pytlík, ale druhý den bylo bohužel „nepoživatelné“ – tvrdé. Takže zatím to řeším tak, že na přenos z obchodu používám látkový, doma dám opakovaně do sáčku…

    3. Dobrý den, Gabrielo, díky za komentář. Jak píšou i další dámy v komentářích, třeba u toho zvlhlého prádla se nabízí možnost biologicky rozložitelných sáčků. Ovocné pyré můžete zkusit dát do uzavíratelné skleničky nebo do krabiček na přenos jídla. Máme je také u nás na e-shopu. Já když ráno nestíhám snídani, tak takhle přenáším ovesnou kaši v batůžku a zatím bez nehod. 🙂
      Hezký den, Terka

    4. Na vlhké prádlo nebo mokré plavky mohu doporučit látkové sáčky se zátěrem. Běžně se prodávají na látkové plenky nebo vložky, jsou v mnoha velikostech a provedeních, zapínání na druk, zip či stažení tkaničkou…….věřím, že si každý vybere.

  2. Místo plastových sáčků přece můžete použít plastové krabičky… 🙂
    Jídlo nevyteče, nerozmačká se, krabička se neprotrhne a nevyhodí zbytečně do koše 😀

  3. – Po alternativách mikroteňáků se stačí podívat na netu – už se vyrábí i v Čechách sáčky speciálně na pečivo (např. Wrap Up), které fungují podle mě nejlépe ze všech pečivových skladovacích alternativ. Případně se to dá vyřešit i vrstvením utěrek/látkových pytíčků – třeba 2 – 3 vrstvy lněných pytlíčků/utěrek taky prodlouží měkkost pečiva.
    – Co se tekutých věcí týče – řeším to plastovými krabičkami, které slouží x let a jsou pak aspoň recyklovatelné (na rozdíl od těch měkkých plastů z jakých jsou mikroteňáky).
    – K psím exkrementům – vyrábějí se dnes i ekologické rozložitelné sáčky (např. HBABio, které nabízí econea) – takže o komfort „igeliťáku“ nepřijdete, ale planeta si s ním poradí podstatně lépe – to podle mě za ten minimální příplatek stojí 🙂 Shodně používám tyhle bilogicky rozložitelné pytle i na komunální odpad.
    – Na svačiny používám buď ty plastové krabičky, co už mám doma, nebo nově jsem objevila skvělou věc – voskované ubrousky (dají se sehnat všudemožně i jednoduše vyrobit doma ze staré látky a kostky vosku).

    1. Moc zdravím, Karolíno, a díky za tipy nabitý komentář.
      Je to přesně tak, jak píšete.
      Alternativních řešení je dnes již spousta. Od biologicky rozložitelných pytlíčků, opakovaně použitelných nádob, látkových sáčků po uzavíratelné skleničky. Samozřejmě, když už nějaký ten plastový pytlík máme, určitě je důležité ho použít opakovaně. Jednorázovky – to je ten hlavní problém.
      Mějte se moc hezky, Terka

  4. Dobrý den, už delší dobu přemýšlím nad jednou otázkou a protože Vašemu týmu věřím, ráda bych se Vás zeptala na to, co preferujete a proč: balená bio zelenina a ovoce v plastu ci nebio ve vlastním pytlíku? Případně proč, děkuji za odpověď 🙂

Zanechte nám komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Share432
Tweet
Pin
WhatsApp
432 Shares