7 komentářů Přečtete za: 7 min

10+ nejčastějších mýtů o veganství pokořeno

“Kdybychom všichni přestali jíst maso, zvířata by se přemnožila a ovládla by Zemi.” “Veganům po sóje narostou prsa!” “Bez masa nebudete mít dost proteinu.” Ať už se stravujete rostlinně teprve chvíli, nebo patříte k vytrénovaným veganským guru, čas od času na vás jistě vyskočí zvídavá otázka či zajímavý výrok.

žena se zeleninouNěkteré mýty o veganství jsou přitom velice speciální nebo hluboce zakořeněné. Někdy na ně proto není snadné jen tak z fleku odpovědět. Tento článek vás v takových chvílích podrží a poskytne potřebnou munici. A nikoli slepou, nýbrž velmi ostrou – podloženou výzkumy a názory světových odborníků. Veganské mýty třeste se, váš život se chýlí ke konci!

jedna“Chlapům po sóje narostou prsa.”

Ach ta sója. Luštěnina – tisíce let pevně svázaná s životem v asijských zemích – se v našich končinách stala otloukánkem. Podle jednoho z mýtů obsahuje ženský hormon estrogen a mužům, kteří ji pravidelně konzumují, tak prý po ní narostou prsa. Jak to tedy je?

mužSója ve skutečnosti neobsahuje estrogeny, ale fytoestrogeny. Ty se v lidském těle chovají jinak a velká shrnující studie z roku 2019 jim dokonce připisuje ochranné protirakovinné působení.1 Konzumace sóji navíc nemá vliv na hladinu testosteronu u mužů, pod což se podepisuje i Mezinárodní společnost pro sexuální medicínu.2 Mýtus se zakládá na ojedinělém případu. Šlo o studii 60letého muže, který denně konzumoval 3 litry sójového mléka a skutečně se u něj růst prsou projevil.3 Výsledky kvalitnějších studií i metaanalýzy však ukazují, že konzumace sóji feminizační projevy u mužů nezpůsobuje.4 Další časté mýty o sóje uvádí na pravou míru tento článek České veganské společnosti.

dva“Veganská strava stojí majlant”.

A přitom právě suroviny jako je maso, mléko a vejce byly v minulosti pochutinou boháčů a chudší lidé si je mohli na talíř položit jen vzácně. Dnes je situace skutečně jiná. Živočišné produkty jsou v našich zeměpisných šířkách dostupné všem, rostlinná strava vaši peněženku přesto může bolet ještě o ždibec méně.

cizrnaVšechny základní suroviny – rýže, brambory, luštěniny, ovoce i zelenina – patří totiž k těm nejdostupnějším potravinám na Zemi. Rostlinné zdroje bílkovin jako jsou fazole, čočka či cizrna seženete za pár korun, rozhodně o poznání levněji než mnohé druhy masa.5 Samozřejmě, pokud zatoužíte v zimě po jahodách (a nemáte po ruce 12 hodných měsíčků) nebo si rádi dopřáváte speciality od šéfkuchařů v restauracích, připlatíte si. To však platí u každého druhu stravování.

tři“Veganství je příliš extrémní.”

praseZ našeho pohledu je veganství spíše odpovědí na extrémní chování. Lidé každý rok přivádí na svět miliardy životů jen proto, aby je násilně ukončili. Je to právě současná krutá podoba velkochovů pro masný a mlékárenský průmysl, která se vymyká všem normám. Na světě je nás dnes 7,8 miliard a ročně usmrtíme na 150 miliard zvířat.6 Proč? Abychom si z jejich svaloviny a vnitřností připravili sekanou, hamburgery nebo knedlíčky do polévky. 150 miliard životů. Rok co rok. Kvůli živočišné potravě, bez které se ve zdraví obejdeme. Která strana mince je tedy ta extrémní?

čtyři“Bez masa nebudete mít dostatek proteinu.”

muž“Kde berete protein?” Hele jí! Otřepaná otázka, která se bez milosti nevyhne žádnému veganovi. Jak si s touhle neúnavnou potvůrkou poradit? Třeba následovně. “Beru ho tam, kde ho berou i jiní herbivoři jako jsou sloni, gorily nebo bizoni – z rostlin!” Stejný zdroj bílkovin využívají ultramaratonec Scott Jurek, tenisové šampionky sestry Williamsové, nejsilnější muž německa a držitel světového rekordu ve zdvihání Patrik Baboumian nebo veganský bodybuilder Nimai Delgado, který vyrostl jako vegetarián, a nikdy v životě tedy nepozřel maso.

proteinMnožství bílkovin, které by měl člověk za den přijmout, se liší v závislosti na váze, výšce, pohlaví i věku. Pokud si však na talíř chystáte vyvážená rostlinná jídla, která obsahují luštěniny, sójové výrobky, brokolici, listovou zeleninu, semínka jako jsou chia nebo konopná a ořechy jako mandle nebo burákové máslo, dostatečné množství bílkovin získáte hravě. Rozsáhlá komparativní studie dokonce odhalila, že vegani denně v průměru zkonzumují o 70 % více bílkovin, než je základní doporučené množství.7 Nedostatkem proteinu tedy opravdu netrpí. Podle dostupných dlouhodobých studií jsou navíc rostliny prospěšnějším zdrojem bílkovin.8 Živočišné proteiny jsou totiž spojovány s širokou řadou chronických onemocnění, především chorob srdce. Pokud je tedy ve své stravě nahradíte těmi rostlinnými, máte šanci na delší život.9

pět“I rostliny cítí bolest. Vegani jsou vrazi kytek.”

okurkaRostliny nemají receptory bolesti, nervová zakončení ani centrální nervový systém. Podle dosavadních studií tedy není potvrzené, že by cítily bolest. I kdyby tomu však bylo jinak a rostliny by ji cítily stejně jako my lidé nebo zvířata, průměrný všežravec je zodpovědný za mnohonásobně větší množství “usmrcených” rostlin než vegan. Všechna ta zvířata, která lidé konzumují, se totiž živí také rostlinnou stravou.

šest“Bez kravského mléka se vám budou lámat kosti.”

Úporný mýtus nám do mozkové kůry systematicky zasévají reklamy mlékárenských podniků. Vštěpují nám, že mléko je díky obsahu vápníku klíčové pro růst kostí u dětí a u dospělých pomáhá předcházet osteoporóze. Jenže… Podívejte se třeba na obyvatele Severní Ameriky. Patří k nejvýkonnějším jedlíkům mléčných výrobků, obsazují přitom horní příčky v počtu postižených osteoporózou.10 Kromě vápníku z mléčných pochutin v této nelibé statistice mohou mít prsty samozřejmě i další faktory jako jsou všeobecné stravovací návyky, množství pohybu a třeba i čas strávený na slunci (příjem vitaminu D).

žena pije mlékoAni z výstupů dosavadních studií však nelze jednoznačně říci, že kravské mléko působí tak, jak nám se sklenkou bílého moku v ruce slibují lidé v televizních reklamách. Výzkumy například ukazují, že muži, kteří pijí více jak dvě sklenky mléka denně, mají vyšší riziko rakoviny prostaty než muži, kteří mléko nepijí.11 Podle jedné harvardské studie se u mužů zvyšuje riziko tohoto druhu rakoviny také při vyšším příjmu vápníku (přes 2 000 mg denně).12 Zatím tedy není zcela jasné ani to, zda je vysoké množství tohoto prvku ve stravě vůbec žádoucí. V současnosti probíhají také výzkumy, které naznačují vliv laktózy na vznik rakoviny vaječníků u žen.13 14 Většina mléčných výrobků navíc obsahuje nasycené tuky, jejichž vysoký příjem zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Průmyslově upravované mléko pak často obsahuje zbytky antibiotik a v západních zemích také růstové hormony. Život dojných krav je navíc naplněn kolotočem umělého oplodňování, strastiplným odloučením od telátek a přetěžováním pro maximalizaci zisku mlékárenského průmyslu.15

dojení kravSamotná myšlenka, že člověk potřebuje ve své stravě kravské mléko, nedává moc smysl. Stačí se podívat kolem. Lidé jsou jediní živočichové, kteří se krmí mateřským mlékem jiného živočišného druhu. Vápník se dá přitom snadno získat z rostlinné stravy. Hojně se vyskytuje v tmavé listové zelenině jako je kapusta, v luštěninách nebo sójových výrobcích obohacených vápníkem. Případně se dá využít doplněk stravy, kde se doporučuje vápník v kombinaci s vitaminem K pro správnou absorpci.16 17

sedm“Veganům záleží víc na zvířatech než na lidech.”

Soucit se zvířaty by se podle našeho názoru neměl stavět proti soucitu s lidmi. Jde s ním totiž ruku v ruce. Veganský životní styl lidem neubližuje, ba naopak, pomáhá jim ulevit od mnoha globálních problémů.

pilaDnešní průmyslová “výroba” živočišných produktů má totiž na svědomí odlesňování, půdní erozi, znečištění vod i produkci skleníkových plynů. Masný průmysl je zkrátka velice neefektivní způsob produkce potravin. Spotřebovává zdroje, které by jinak mohli využívat lidé. Půda v zemích třetího světa, na které by místní mohli pěstovat jídlo, je často oseta kukuřicí a sójou, ze které se vyrábí krmivo pro dobytek.

Kromě toho, správně sestavená veganská strava (o které píšeme v tomto blogovém článku) prospívá celkovému zdraví člověka a ušetří mu peníze za doktory. Veganství je tedy volba, kterou může každý z nás zlepšit životy nás samotných, ostatních živých tvorů i blaho naší planety.

osm“Musíte doplňovat vitamin B12. To je důkaz, že veganství pro člověka není přirozené.”

tabletkyAno. Vegani musí doplňovat vitamin B12. V rostlinné stravě se kvůli moderním hygienickým nařízením a deprivaci půdy pesticidy totiž už téměř nevyskytuje. Živočišné potraviny sice stále vitamin B12 obsahují, i zde si však musíme sundat pohodlné růžové brýle. Nedostatek tohoto vitaminu se totiž projevuje i u zvířat z velkochovů. Půda je dnes tak vyčerpaná, že ani zvířata krmená trávou nemají tohoto vitaminu dostatek. Živočišné produkty tak sice jsou zdrojem vitaminu B12, ale jen proto, že ho i samotná zvířata dostávají formou “doplňku stravy”.18 

Kolem 90 % všech vyrobených doplňků stravy vitaminu B12 je podáváno farmářským zvířatům.19
Masožravci tedy získávají vitamin B12 také zprostředkovaně. Doplněk za ně ale nejdříve přežvýká a zpracuje do svých těl dobytek.

Nedostatek tohoto vitaminu se podle novějších studií šíří celoplošně i mezi lidmi, kteří se stravují konvenčně. Doplněk stravy se tak dnes často doporučuje všem, nikoli jen veganům.20

devět“Kdyby se všichni stali vegany, neměli bychom dostatek půdy k nasycení všech obyvatel planety.”

Dobytek a ostatní zvířata chovaná pro masný a mléčný průmysl se stravují rostlinnými krmivy. Než kráva nebo prase vyroste do dostatečných rozměrů, aby šla na porážku, zkonzumuje obrovské množství rostlin. Často slýchaný argument, že kvůli veganům se kácí deštné pralesy, zde můžeme tedy také vyvrátit. Odhaduje se totiž, že celých 75 % celosvětově vypěstované sóji a kukuřice putuje právě do krmiv pro zvířata, především pro drůbež a prasata.21 

Na “výrobu” jednoho kila hovězího masa (krmeného běžnými obilnými krmivy) se v USA spotřebuje cirka 100 000 litrů vody. K vypěstování stejné hmotnosti sójových bobů se použije pouze 2 000 litrů vody.22 
Produkce masa je tak velice neefektivní a neekonomická. Pokud by se území využívané pro pěstování krmiva pro dobytek využilo k pěstování rostlinných potravin pro lidi, produktivita daných polí by se zněkolikanásobila. Podle některých studií by odklon od konzumace masa a příklon k rostlinné stravě zvýšil světové potravinové zásoby o celých 49 %, aniž by se zvětšila rozloha obdělávaných polí.23  A co víc? Významně by při tom klesla spotřeba vody, uhlíková stopa a snížilo by se i znečištění oceánů a moří.

deset“Jsme masožravci, jíst maso je nám přirozené.”

levLidské tělo sice maso “přelouskat” zvládne, náš trávicí systém se ale od rozených masožravců liší. Máme delší střeva (abychom mohli trávit rostliny) a na první pohled je jasné, že ani naše zuby nejsou na trhání masa uzpůsobené. Stačí, když si porovnáte svá ústa a chrup se špičáky a řezáky vašeho kocoura nebo se lvími a tygřími čelistmi.

Pro představu, v roce 1960 snědl průměrný Američan 15,5 kg drůbežího masa, v roce 2019 to bylo 51 kg!24
Podle dostupných informací se strava našich předků skládala výhradně z rostlin až do dob lovců a sběračů, kdy maso představovalo pouze nepatrnou část jídelníčku. Živočišné produkty se do lidské stravy začaly pravidelně dostávat až s vývojem zemědělství a farmaření. Jejich dennodenní konzumace je pak z historického hlediska absolutní novinkou posledních desetiletí.

V minulosti jistě byly doby (zejména v období hladomoru či války), kdy lidem schopnost konzumovat maso pomohla přežít. Také dnes jsou v některých částech světa lidé závislí na konzumaci masa. Jde například o ostrovy s nedostatkem půdy pro pěstování plodin, kde jídelníček obyvatel stojí z velké části na rybolovu. V našich končinách však taková omezení nemáme a živočišná produkce nepřináší nic, co bychom nebyli schopni získat z rostlinné stravy.

jedenáct“Kdybychom se všichni stali vegany, zvířata by se přemnožila a ovládla by Zemi.”

Ve velkochovech se zvířata nemohou rozmnožovat přirozeně, vše je regulováno lidmi. Když se poptávka po mase začne snižovat, sníží se i počet nově narozených zvířat. To bude pokračovat, dokud jich nebude jen nepatrné množství. Zbylá zvířata by mohla dožít v azylových farmách. Pokud by se malá část vypustit do přírody, jako u každého jiného zvířete v divočině by se i u nich růst populace přirozeně zreguloval. Představa, že by planetu ovládly miliony zdivočelých farmářských zvířat, je proto pouze utopická. 🙂

Bonusové perličky, na které jen tak nezapomeneme:

ostrov“Pokud by ses ocitla na opuštěném ostrově a kvůli přežití bys musela jíst maso, jedla bys ho?”   “V tomhle vysoce hypotetickém scénáři, který se pravděpodobně nikdy nestane, bych maso asi jedla. Nic to ale nemění.”

“Krávy ve velkochovech jsou převtělení vrazi a bachaři z koncentračních táborů. Je proto v pořádku, jak se k nim chováme.” → “I kdyby to byla pravda, což pravděpodobně není, násilí oplácet násilím není správná cesta.”

burger“Včera jsem měla úžasnej vegan burger.” → „Proč musíš vždycky upozorňovat, že byl vegan?” … „Včera jsem měla úžasnej burger.”  “Co? Ty jíš maso?”

“Co by se stalo, kdybys omylem snědla neveganské jídlo?” → “Apokalypsa. Konec světa, jak ho známe. Vůbec nic!”

“Tohle můžeš?” → „Můžu všechno. Otázka je, co chci, nebo nechci.“

ryba“Co máte bezmasého, prosím?” → “Rybu.”

“Máte něco veganského, prosím?” → “Smažák.”

“Kokosové mléko je také mléko. To jako vegan nemůžeš.” → 🙂

salát“Nejíš maso, nepoznáš vtip.” → 😀

“A co teda jíš?” → 🙂

Doufáme, že jsme vám dnes pomohli zbořit nepodložené domněnky. Do článku se dostal pouze úzký výběr. Pokud jste se setkali s dalšími zajímavými otázkami či mýty o veganství, nebojte se nám je pinknout do komentáře. Moc rádi je prozkoumáme a případně přidáme do seznamu. Věříme, že je nutné o těchto věcech otevřeně mluvit. Spousta neodorozumění vzniká jen z neinformovanosti. Buďme k sobě tolerantní a trpěliví.

brokoliceVeganství v Econea.cz fandíme a považujeme ho za krok správným směrem. Ubírá ekologickou zátěž planetě, pomáhá k pevnějšímu zdraví lidí a zmírňuje utrpení dalším živým tvorům. Proto naše virtuální poličky zásobujeme pouze a jedině veganskými produkty. Máte-li chuť je okouknout, vydejte se tudy:

Prosíme sdílejte článek se svým okolím a pomozte nám bořit předsudky o tomto životním stylu:

Zdroje důležitých tvrzení   [ + ]

1. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31278047/
2. https://www.issm.info/sexual-health-qa/does-consuming-soy-affect-a-mans-testosterone-levels/
3. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18558591/
4. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19524224/
5. https://theecologist.org/2020/jun/22/veganism-proves-affordable-choice
6. https://www.thevegancalculator.com/animal-slaughter/
7. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23988511/
8. https://plantproof.com/animal-protein-and-disease/
9. https://youtu.be/lfmzK7G2L08
10. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2957223/table/tab1/
11. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/9458087/
12. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17450530/
13. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16492930/
14. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16125328/
15. https://www.margit.cz/encyklopedie/kravske-mleko/
16. https://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/what-should-you-eat/calcium-and-milk/calcium-full-story/
17. https://youtu.be/D1ZJOnfTry8
18. http://advancedlifestylemedicine.com/?p=1168
19. https://academic.oup.com/ajcn/article/71/2/514/4729184
20. https://academic.oup.com/ajcn/article/71/2/514/4729184
21. https://www.wwf.org.uk/sites/default/files/2017-11/WWF_AppetiteForDestruction_Full_Report_Web_0.pdf
22. https://news.cornell.edu/stories/1997/08/us-could-feed-800-million-people-grain-livestock-eat
23. https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/9/7/074016/pdf
24. https://www.nationalchickencouncil.org/about-the-industry/statistics/per-capita-consumption-of-poultry-and-livestock-1965-to-estimated-2012-in-pounds/
Celý říjen sleva 15 % na českou ekodrogerii Tierra Verde
Vášnivá cestovatelka s kreativním duchem. Nenapravitelná životní optimistka. Její zapálení pro ekologii začalo u soběstačných domů. Pokračovalo v cestě k veganství. A dál roste v psaní řádků pro inspiraci ke změně a uvědomělejšímu životu. Pohání ji víra v dobro, neskutečná krása přírody, mazlení se zvířaty, běh a jóga.

7 komentářů

  1. Mám podobné zkušenosti. Kamarádka se mě ptala:
    „Jak to, že jíš koláč, vždyť je tam mouka.“
    Já: „No a?!“ Ona: „Vždyť jsi veganka.“ :-))))

    Jiná kamarádka, které jsem asi 2x vysvětlovala, že jím vše, co roste a nejím to, co pochází od zvířat. Na návštěvě mi nabízela něco k jídlu a ptá se: „A ořechy můžeš?“

    Další kamarádka (stejně ode mě informovaná): „A proč nepiješ mléko?“
    Já: „No odkud je mléko? Kde se bere?“
    Ona: „Z Billy.“ :-))))

    Nechci je podceňovat, ale zřejmě běžní lidé už ty „růžové plátky“ na tácku (vepřové, kuřecí řízky) v Bille nebo mléko nespojují se zvířaty. Zkrátka je to pro ně hmota, kterou používají na vaření a jídlo. Ne že by to nevěděli, ale nepřemýšlejí o tom. A pak vyplodí podobné otázky :-))

    1. Milá Bonko,
      děkujeme za sdílení zkušeností! S podivováním nad tím, že mouku jíst „smím“ jsem se setkala i já osobně. 🙂 A že mléko v dnešní době podle mnohých už nedává kravička, ale Billa, to je hořká realita. 🙁 Vnímám to podobně, jak píšete. Masný a mlékárenský průmysl za své zákazníky vykoná „špinavou práci“ a lidem už pak v supermarketech servíruje jen ingredience na vaření. Je to tak ale i u jiných druhů potravin a třeba i u kosmetiky a drogerie. Člověk asi tak nějak nevěří, že by mu jiný člověk chtěl prodat něco škodlivého a tak bez zkoumání a rozmyslu kupuje a spotřebovává jídlo, krémy, čisticí prostředky, které mu podkopávají zdraví a mnohdy ubližují i dalším tvorům nebo životnímu prostředí.

      Věřím ale, že jsme na dobré cestě a informovanost lidí se bude zlepšovat. Děkuji, že nám v tom pomáháte.

      Mějte se moc hezky. Za tým Econea.cz,

      Tereza

  2. Onehdy jsem dělala k obědu karbenátky z hlívy ústřičné. Moje maminka, která je přesvědčená, že se bez masa nedá žít, říkala, no, konečně jsi taky uvařila něco s masem, nemůžeš pořád jíst zdravě, občas musíš taky jíst chutně 😀

    1. Krásný den, Aleno!
      To je super. 🙂 Taková reakce – obzvlášť od maminky – je k nezaplacení a určitě to musel být skvělý pocit. 🙂
      Ať Vám i Vašim blízkým dál chutná!

      Zdravím,
      Terka z Econea.cz

  3. Děkuji za článek, osvěty není nikdy dost! Mně se zpočátku ptali, jestli jím droždí 🙂 Z rodiny se nejvíc ofrňuje nad veganským jídlem můj táta, ale třeba okurkový nebo rajčatový salát, ten si dá rád, tak ho přitom upozorním, že i to je veganské jídlo 😉

    1. Krásný den, Martino,
      jsme rádi, že se Vám článek líbí. Přesně jak píšete, je pro nás důležité lámat mýty a uvádět věci na pravou míru. Nálepka „vegan“ už na sebe bohužel nachytala spoustu fám a negativních konotací. A tak se pak snadno stane, že nad rostlinným jídlem naši tatínkové (ano, můj také) ohrnují nos. 🙂

      Celý tým Econea.cz Vás zdraví, mějte se hezky,

      Tereza

Zanechte nám komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Share753
Tweet
Share
Pin